Kostel Nejsvětějšího srdce Páně (Vinohrady)

římskokatolický farní kostel v Praze

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v pražské čtvrti Vinohrady je římskokatolický farní kostel postavený v modernistickém slohu v letech 19281932. Nachází se na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
v Praze na Vinohradech
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze-Vinohradech
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj hlavní město Praha
městská část Praha 3
Obec Vinohrady
Souřadnice
Základní informace
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát III. pražský
Farnost Nejsvětějšího srdce Páně Praha-Vinohrady
Status farní kostel
Datum posvěcení 8. května 1932
Světitel kardinál Karel Kašpar
Architektonický popis
Architekt Jože Plečnik
Stavební sloh moderní architektura
Výstavba 1929–1932
Další informace
Adresa náměstí Jiřího z Poděbrad,
Praha 3-Vinohrady
Ulice Náměstí Jiřího z Poděbrad
Oficiální web Srdcepane.cz
Kód památky 40253/1-1332 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První idea stavby chrámu na Vinohradech zasvěceného Nejsvětějšímu Srdci Páně vznikla již roku 1884, kdy na něj ženský spolek Jednota sv. Elišky zahájil finanční sbírku.[1]. Dalším krokem byl urbanistický plán městské čtvrti Královské Vinohrady, který při překotném nárůstu měšťanských domů v letech 1919 až 1922 zohlednil situaci obřadů v již přeplněném kostele sv. Ludmily. K realizaci projektu byl vyzván slovinský architekt Josip Plečnik po svém nástupu do funkce hlavního architekta Pražského hradu. První Plečnikův projekt předpokládal, že chrám bude obklopen antikizujícím sloupovím.[2]

Kostel stojí v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice. V roce 2010 byl zařazen mezi národní kulturní památky[3] a v roce 2014 byl radnicí Prahy 3, Ministerstvem kultury České republiky a Slovinskou republikou navržen na zápis na seznam Světového dědictví.[4]

Popis kostelaEditovat

 
Portál kostela
 
Interiér

Monumentální moderní stavba z režných cihel v železobetonovém skeletu byla realizována v letech 19281932 podle projektu Jože Plečnika. Neobvyklý tvar stavby byl inspirován Noemovou archou[5] a královskou symbolikou (např. fasáda s vystupujícími kameny symbolizuje královský hermelín, báň na vrcholu věže královské jablko).[6] V široké hlavní věži kostela (výška 42 metrů) jsou umístěny kulaté hodiny o průměru 7,5 metru, které tak jsou největší v Česku. Během druhé světové války bylo šest zvonů z věže roztaveno pro výrobu zbraní. V roce 1992 byly navráceny dvě kopie.[6][5]

Interiér kostelaEditovat

Interiér kostela z neomítnutých ušlechtilých cihel (13 metrů vysoký) má kazetový strop. Nad oltářem je umístěna zlacená socha Ježíše Krista z lipového dřeva (výška 3,15 m.[7] Po bocích stojí šest patronů české země (sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop) od Damiana Pešana. Varhany byly postaveny v roce 1936 Josefem Melzerem. Obrazy křížové cesty namaloval František Doubek. Barevnou výzdobu oken s motivem Srdce Páně navrhl Karel Svolinský. Šikmé chodníky vedou okolo hodin až na vrchol věže,[8] ta není běžně přístupná veřejnosti. V podzemí kostela je kaple s valenou klenbou.[9]

Nový oltářEditovat

V roce 2018 byl v kostele instalován nový kamenný oltář, který se od Plečnikova zcela pravoúhlého interiéru liší svým oválným tvarem. Oltář je umístěn čelem k lidu, který nahradil provizorní oltář z roku 1992. Na návrh architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta byl zhotoven z jednoho kusu bílého Carrarského mramoru, který sochař Petr Váňa umístil do geometrického středu stavby. Obsahuje ostatek svaté Markéty Marie Alacoque, která patří mezi iniciátory úcty k Nejsvětějšímu Srdci Páně. Byl posvěcen 24. listopadu 2018[10] a uhrazen ze sbírky mezi farníky. Oba architekti jej navrhli bez nároku na honorář.[11]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ženské listy č. 5, 1. května 1884, s. 82-83
  2. Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha 1985, s.339
  3. Vláda schválila 38 nových památek
  4. pba: Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze míří do UNESCO. ČT24.cz 29. listopadu 2014. Dostupné online.
  5. a b MYSLBEK, Mikuláš: Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí. iDNES.cz 23. srpna 2014. Dostupné online.
  6. a b pba: Plečnikův kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze míří do UNESCO. ČT24.cz 29. listopadu 2014. Dostupné online.
  7. Kostel Nejsvětějšího srdce Páně | PRAHA STOVĚŽATÁ. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2019-09-17]. Dostupné online. 
  8. Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí. iDNES.cz [online]. 2014-08-23. Dostupné online. 
  9. archiweb.cz, Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
  10. ČTK. V zaplněném kostele Nejsvětějšího srdce Páně biskup posvětil nový oltář. Pražský deník. 2018-11-25. Dostupné online [cit. 2019-04-20]. (česky) 
  11. BRŮHOVÁ, Daniela. Dialog s Jože Plečnikem skrze mramor [online]. Český rozhlas, 2019-04-20 [cit. 2019-04-20]. 

LiteraturaEditovat

  • Helena Čižinská, Jubileum kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, in: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, roč. 57, č. 1-2, 2012, s. 156-162.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  • Web farnosti NSP (historie chrámu, pořad bohoslužeb aj.):
  • Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze 12., na Královských Vinohradech : Dle projektu prof. arch. Jos. Plečnika. Praha: [s.n.], 1932. Dostupné online. 30 pohlednic dokumentuje postup stavby kostela Nejsvětějšího Srdce páně a jeho vysvěcení dne 8. května 1932 a doplňuje je stručný úvod jednatele spolku pro zbudování kostela Alexandra Titla. [nedostupný zdroj]
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Wikimedia Commons