Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný)

kostel ve Slaném

Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném je barokní stavba z let 15811602 stojící v parku v areálu hřbitova na Hlaváčkově náměstí čp. 221. Od roku 1662 je součástí kostela původně františkánský klášter, který je v současné době sídlem řádu Bosých karmelitánů. Areál hřbitovního kostela s klášterem stojí severně od centra města a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Nejsvětější Trojice
ve Slaném
Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném
Kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
okres Kladno
Obec Slaný
Souřadnice
Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný) (Česko)
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát Kladno
Farnost Římskokatolická farnost Slaný
Architektonický popis
Architekt Mistr Volf, J. Maceta
Stavební sloh renesance/baroko
Výstavba 1581-1602
Odkazy
Adresa Hlaváčkovo náměstí 221 Slaný
Kód památky 32450/2-565 (PkMISSezObr) (součást památky Klášter Slaný)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Interiér kostela Nejsvětější Trojice

Kostel byl postaven původně jako protestanský v letech 15811602. Jeho staviteli byli Mistr Volf a Vlach J. Maceta. Kostel vznikl na místě za hradbami města zvaném Golgata, které dříve sloužilo jako popraviště.

V době třicetileté války roku 1623 byl zpustošen vojsky. Mezi lety 16551662 byl přistavěn klášter a byl předán františkánům. Roku 1657 byl kostel obnoven a uvnitř byla vybudována Loretánská kaple. Roku 1665 při požáru kláštera s kostelem se zřítila jedna z věží. Při následné rekonstrukci pak byla rozšířena loď kostela. Autorem stavebního plánu byl pravděpodobně italský architekt Domenico Orsi.[2]

Uvnitř kostela jsou varhany z roku 1776, jejichž autorem je Antonín Reiss. Z varhan se dochovalo pouze torzo, nicméně varhany jsou jedinečné tím, že byly zakomponované do hlavního oltáře.[2]

Loretánská kapleEditovat

 
Loretánská kaple uvnitř kostela
 
Celkový pohled na kostel s klášterem a vstupem na hřbitov

Loretánskou kapli založil roku 1657 Bernard Ignác hrabě Bořita z Martinic, přední člen české katolické šlechty. Byla vystavěna uvnitř kostela a stala se tak jeho jádrem. Pod kaplí je podle posledního přání zakladatele pohřbena část jeho srdce. Při požáru kostela roku 1665 se zřítila jedna z hořících věží kostela na klenbu a loretánskou kapli poškodila. Při opravách došlo k rozšíření lodi kostela do té doby loretou stísněného. V místech křížení staré a nové příčné osy byla vybudována nad Santa Casou kupole.[3]

Josefínské reformyEditovat

Roku 1782 měl být klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen, ke zrušení kláštera ale nedošlo, o což se zasloužil Karel Clam-Martinic, jenž se u císaře přimluvil.

20. stoletíEditovat

Františkáni zde byli do roku 1950, kdy byl klášter násilně uzavřen. Mezi lety 19501989 měl různorodé využití. Roku 1992 byl vrácen františkánům. Františkáni ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 144032 : klášter františkánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b http://www.klasterslany.cz/historie
  3. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. s. 100.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat