Kostel Nejsvětější Trojice (Rakovník)

kostel a kulturní památka České republiky na území obce Rakovník

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku se nachází v jižní části městského hřbitova na bývalém Karlovarském (také Svatojilském) předměstí západně od historického jádra města. Areál kostela včetně zvonice a kaple sv. Rocha je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Nejsvětější Trojice
v Rakovníku
Rakovník, kostel Nejsvětější Trojice.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Rakovník
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát rakovnický
Farnost Rakovník
Architektonický popis
Stavební sloh renesanční, gotický
Typ stavby jednolodní kostel
Výstavba 1585–1588
Další informace
Ulice Kokrdovská
Kód památky 15258/2-2710 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hřbitov Nejsvětější Trojice byl na Svatojilském předměstí založen v roce 1575 a o deset let později zde začal být italským mistrem Valentinem budován hřbitovní kostel, který byl dokončen v roce 1588. Roku 1594 byl na hřebenu střechy umístěn sanktusník a roku 1600 další italský stavebník Jan Cesar kostelík na jeho západní straně prodloužil a vestavěl do něj kruchtu. Vnitřní výtvarnou výzdobu obstaral Honza Řezenský a až v roce 1659 do něj byly instalovány varhany. Větší opravy i menší úpravy kostela probíhaly v letech 1680, 1756, 1835 a 1839, kdy byla těžká klenba nahrazena rovným stropem z lehkého rákosu. Dne 24. června 1884[2] do boční věžičky udeřil blesk, následkem čehož se roztrhl strop kostela, byl zničen oltář i všechna okna a shořela kazatelna. Už za rok byl ale kostel Nejsvětější Trojice opraven s novou výmalbou od J. Breitenfelda.[3]

Popis kostelaEditovat

Vzhledem k době svého vzniku jde už o renesanční stavbu, ale ještě s jistými gotickými prvky, např. všechna okna jsou lomená s nepravidelnou kružbovou výzdobou. Jednolodní kostelík zakončený trojbokým kněžištěm je 22 m dlouhý a 7,5 m široký. Na obou bocích stavby se nachází po pěti pískovcových opěrných pilířích, v jejím závěru dva. Střecha je valbová, krytá taškami, na níž je osmiboký sanktusník zakončený makovicí. Kromě vchodu na jižní straně je v západním průčelí stejně velký vchod v půlkruhovém portálu (ostatní vstupy byly zazděny), na severozápadním nároží je přistavěna šestiboká věžička s jehlanovitou střechou, která ale nepřevyšuje střechu kostela. Jediná loď kostela je plochostropá, stejně jako kruchta. Z převážně barokního vybavení lze uvést zejména sochy sv. Jana a sv. Biskupa, případně dva náhrobky z let 1599 a 1601.[3][4] Na hlavním oltáři je obraz Nejsvětější Trojice mezi anděly, v jehož popředí je sv. Bartoloměj ukazující na Rakovník. Namaloval jej roku 1833 podle starší předlohy Augustin Lhota, malíř a profesor na rakovnické reálce.[2]

ZvoniceEditovat

Šestiboká dřevěná zvonice se zděnou podezdívkou, zakončená lucernou pod sedlovou střechou byla postavena v sousedství kostela koncem 16. století. Když byl umístěn největší zvon, musel k ní být ještě přistavěn malý arkýř.[3] Umístěny jsou v ní tři zvony. Největším je Ježíš (průměr 91 cm, výška 76 cm), který roku 1599 ulil Matyáš Flemink z Rakovníka, druhým Marie (průměr 73 cm, výška 57 cm), ulitý roku 1587 Brikcím z Cimperka a roku 1898 přelitý pražským zvonařem Janem Diepoldem, a třetím Josef (průměr 55 cm, výška 44 cm) z roku 1599 také od Matyáše Fleminka.[5] Díky své zachovalosti je velmi ceněna.[2]

Kaple svatého RochaEditovat

V jihozápadním rohu hřbitova se nachází barokní kaple na půdorysu rovnostranného trojúhelníka s vypouklými stranami, která je zasvěcena sv. Rochovi. Postavena byla pražským stavitelem Janem Ferdinandem Hybnerem roku 1726 díky veřejné sbírce kanovníka a rakovnického děkana Jiřího Jana Libertina jako poděkování za odvrácení moru. Stavba je zdobena lizénami a kladím, na vrcholu trojboké střechy je šestiboká lucerna a typicky barokní prohnutí zdí je ještě zvýrazněno třemi mělkými rizality, přičemž v každém z nich se nachází vchod do kaple s půlkruhovým oknem, rámovaný šambránou. V interiéru kaple o výšce 7,9 m jsou ve dvou stěnách výklenky se sochami sv. Šebestiána a sv. Julie, pod níž je umístěna nízká kazatelna, a ve třetím je schodiště na kruchtu. Uprostřed stojí oltář se soškami sv. Matěje a sv. Ondřeje a především se sochou sv. Rocha v životní velikosti.[3] Kapli nyní využívá pravoslavná církev.[2]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-05]. Identifikátor záznamu 125727 : kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Kostel Nejsvětější Trojice [online]. Římskokatolická farnost Rakovník [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický, II. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Rakovník – Hřbitovní kostel Nejs. Trojice, s. 195–203. 
  4. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. Svazek 3. Praha: Academia, 1980. S. 215. 
  5. Zvony (Rakovník, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2019-07-05]. Dostupné online.