Wikipedie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Katusice)

kostel v Katusicích

Římskokatolický filiální[1] kostel Nanebevzetí Panny Marie v Katusicích v okrese Mladá Boleslav je novogotická sakrální stavba[2] stojící na návsi obce. Od roku 1987 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
v Katusicích
Kostel Nanebevzetí P. Marie v Katusicích
Kostel Nanebevzetí P. Marie v Katusicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecKatusice
Souřadnice50°26′46,69″ s. š., 14°46′45,08″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostKováň
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Kováň
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení13. září 1857
Architektonický popis
Stavební slohnovogotika
Výstavba1853–1857
Specifikace
Délka24 m
Šířka9 m (loď) + 3 m (sakristie)
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly a zdivo
Další informace
Adresanám. Budovatelů, Katusice
Kód památky36606/2-3597 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Původní gotický kostel v místě byl připomínán roku 1352.[4] V průběhu dějin byl několikrát přestavovaný.[2] Nově byl postaven asi ve druhé poloviny 16. století v opožděně gotickém slohu. Tento kostel vyhořel 25. května 1847[5]. V letech 1853–1857 byl nově novogoticky přestavěn a zařízen. Vysvěcen byl 13. září 1857.[5] Tato nová stavba byla opravována v letech 1876 a 1910.[4]

Architektura editovat

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pětiboce uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií po jižní[5] straně. Před západním průčelím se nachází hranolová věž. Zevně je opatřena opěráky. Okna má kostel hrotitá bez kružeb.[4]

Klenba je upravena asi podle původní klenby předchozího kostela po roce 1853. Konzoly jsou původní. Loď je sklenuta třemi poli křížové klenby s hřebínkovými žebry, které spočívají na renesančních konzolách. Triumfální oblouk je hrotitý, vysoký 7,66 m a široký 3,71 m.[5] Presbytář je zaklenut paprsčitě na renesanční konzoly. V jižní zdi presbytáře je hrotitý portál vedoucí do sakristie. V severní zdi je původní kamenné sanktuárium[4] (obdélné s horním tympanonem zdobeným trojlistem, mřížka nýtovaná z plochých pásků).[5]

Zařízení editovat

Zařízení je pseudogotické.

Hlavní oltář editovat

Hlavní oltář je zhotoven podle návrhu Josefa Žáka z roku 1855. Dílo provedl Josef Dvořák z Jičína v roce 1857. Oltář je trojdílný s vyšším středem a křídly, všechny tři díly jsou zakončeny vimperky.[5] Centrální obraz Nanebevzetí Panny Marie signován „Josef Žák 1856“. Na konzolách po stranách střední části oltáře[5] se nacházejí sošky sv. Cyrila a sv. Metoděje od Josefa Maxe (podle Tomana od J. E. Krondela).

Presbytář editovat

Na zdech presbytáře na pseudogotických konzolách jsou sošky sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o kvalitní díla expresivního baroka z období kolem roku 1740, které pocházejí asi z dílny kosmonoských Jelínků.

Boční oltáře editovat

Boční oltáře jsou stejně jako hlavní oltář zakončeny vimperky. Na pravém boční oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého. Na levém bočním oltáři je obraz sv. Václava z roku 1857. Oba jsou dílem Josefa Žáka.

Kazatelna editovat

Dřevěná novogotická osmiboká[5] kazatelna byla zhotovena podle návrhu Josefa Žáka Josefem Dvořákem. V pěti polích zakončených jetelovou kružbou jsou na ní obrazy evangelistů a Rozsévače od Josefa Žáka.[5]

Obrazy pod kruchtou editovat

  • Obraz Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z původního hlavního oltáře. Je signován „Filip Mazanec, 1666“. Obraz je velmi poškozený. Na zadní straně nese nápis o opravě a přenesení pod kruchtu z roku 1776.[5]
  • Obraz Bolestné Panny Marie, snad z 1. čtvrtiny 18. století, na místo byl přenesen ze zámecké kaple ve Skalsku v roce 1793.[4]
  • Obraz Nanebevzetí Panny Marie z novějšího oltáře od A. Košateckého z Bakova z roku 1822.

Loď editovat

Zvony editovat

Seznam zvonů doložených ve věži a sanktusníku kostela:[5][6][7]

Název zvonu Výzdoba Nápis Průměr Historie zvonu Stav
sv. Václav akantový pás, pás z dubových listů, reliéf sv. Václava POBUDEM, Nebudem SVEta NEPŘEBUDEM ZAZNÍVÁ TŘÍ ZVONŮ HLAS JESU KRISTE SPASIŽ NÁS SVATÝ VÁCLAVE ORODUJ ZA NÁS PŘELIL KAREL BELLMAN C. K. DVORNI ZWONAŘ V PRAZE 1860 58 cm Zvon přelitý Karlem Bellmanem v roce 1860 ze staršího zvonu (sv. Václava a Zikmunda z roku 1614) zničeného požárem kostela roku 1847 Neznámý
sv. Šimona a Judy maskarony, reliéf sv. Šimona, erb IOHANN GEORG KÜHNER GOSS MICH IN PRAG/ SVB BATRONATU ILLUSTRISSIMI SACRI ROMANI IMPERII D: D: IOSEPHI WENCESLAY COMMITIS IN WVRBEN ET FREI DENTHAL ANNO 1764

Na srdci:

1765/ I. C. 1769/ 1855

100 cm Zvon z roku 1764, jako jediný ze čtyř odolal požáru v roce 1847. Zrekvírovány za první světové války
P. Marie maskarony, reliéf P. Marie KDYŽ SE PSALO LÉTA PÁNE NAD TISÍC A OSM SET ČTYŘICET A SEDM LET ROZLIL SE PO BLESKU RÁNE ZWON JENŽ TŘI STA PATNÁCT LET ZNÍVAL NA ZVONICI TÉ. ZE SLITINY ROZLITE NOVÝ ZVON TEN JEST PŘELIT KE CTI BOŽÍ A MARIE PANNY UCHOVEJ OD BLESKU RÁNY BOŽE, CHRÁM I DUM A LID/ ZA PATRONÁTV DĚDICU PO VYS. VROZ. PANU PANU JOSEFU HRABĚTI ZE ŠPORKV PŘELIL KAREL BELLMANN C. K. DVORNI ZVONAŘ V PRAZE 1866 105 cm Zvon přelitý Karlem Bellmanem v roce 1866 ze staršího zvonu (ze sv. Václava z roku 1532) zničeného požárem kostela roku 1847
Sanktusník Zvon pořízený za 52 zl. roku 1857 jako náhradu za zničený požárem
sv. Václav reliéf sv. Václava Leta bozyho tisiciho pyetisteho xxxiie ke cty a chwale panv bohv a wssyem swatym tento zwon dyelan od mystra tomasse w lytomyerzicych za knieze walentyna z kowanye toho czasv fararze a dukatṽ Zvon z roku 1532 od zvonaře Tomáše z Litoměřic, zničen požárem v roce 1847 Zničeny 1847
sv. Václav a Zikmund reliéf Vraždění neviňátek, reliéf sv. Václava a Zikmunda TEHDY HERODES WIDA ZE BY OKLAMAN BYL OD MVDRCV ROZHNEVAL SE NARAMNIE A POSLAW HABARTY ZMORDOWAL WSSECKY DYTKY KTEREZ BYLI V BETLEME Y WE WSSECH KONCZINACH GEO/ NE NAM PANE NE NAM ALE GMENV TWEMV DEI CHWALV K. W. C. Z./ Kdoz wierzy w sina boziho matt zywot wieczny a na saud neprzyde a przyde z smrti do zywota to Krystus powiedel./ Aby zwvkem zwonv tohoto wiernym krzestianum schvze gich spoleczne k slowv bozimu a k chwaleni gmena geho swateho w znamost se vwozovali pro potrzebu a ku poctiwosti obce vdielan zwon ten od gakuba zwonarze melniczkeho w mieste mladem boleslawy nad gizerav leta panie 1614. Zvon z roku 1614 od zvonaře Jakuba Mělnického z Mladé Boleslavi, zničen požárem v roce 1847
Sanktusník LETHA M. D. LXXX. SLIT OD PETRA W BOLESLA. Zvonek z roku 1580 od boleslavského zvonaře Petra, zničen během požáru kostela roku 1847

Okolí kostela editovat

Nedaleko kostela, na křižovatce cest na Líny a Bělou pod Bezdězem stála kaple sv. Floriána z roku 1745. Opravena byla v roce 1821. Dne 30. července 1966 byla silně poškozená kaple zbořena.[8]

Na návsi se nacházela socha sv. Jana Nepomuckého stojící na kalichovitě vydutém soklu. Šlo o kvalitní barokní práci datovanou českým chronogramem roku 1737. Opravována byla v roce 1824 a 1936. Roku 2008 byla z důvodu špatného technického stavu přemístěna do budovy obecního úřadu. Na původní místo má být umístěna kopie.[9]

Dva lité kříže nacházející se v obci pocházejí z 19. století.[4]

Galerie editovat

  •  
    Průčelí s věží
  •  
    Vstup do kostela
  •  
    Presbytář kostela

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 95–96. 
  2. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 283. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 148471 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Katusice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Katusice /Mladá Boleslav/, s. 46. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. Kapitola Katusice, s. 353–362. 
  6. ↑ Katusický zpravodaj [online]. Katusice: 2014-06 [cit. 2021-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-25. 
  7. ↑ Kostel Na Nebe vzetí Panny Marie :: Katusice. katusice.webnode.cz [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ KUNTOŠ, Václav. S. 2. Katusický zpravodaj [online]. Obecní úřad v Katusicích, 2016-09 [cit. 2022-04-17]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-20. 
  9. ↑ SOVICKA169. Čeština: Socha svatého Jana Nepomuckého, východní strana návsi, Katusice.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Katusice)&oldid=22939973“