Otevřít hlavní menu

Kostel Krista Spasitele (Frýdlant)

kostel ve Frýdlantu

Kostel Krista Spasitele je kostel Církve československé husitské ve Frýdlantě. Od roku 2003 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Krista Spasitele
Frýdlant, kostel Spasitele 05.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Liberecký
Okres Liberec
Obec Frýdlant
Souřadnice
Kostel Krista Spasitele
Kostel Krista Spasitele
Základní informace
Církev Církev československá husitská
Datum posvěcení 2. června 1904
Architektonický popis
Architekt Julius Rolffs
Stavební sloh gotizující secese
Výstavba 1902
Odkazy
Adresa Vrchlického ul., Frýdlant
Ulice Vrchlického
Oficiální web http://www.frydlant.ccshhk.cz/
Kód památky 100017 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Od poloviny 16. století bylo Frýdlantsko téměř výhradně luterské. Roku 1627 však bylo vydáno Obnovené zřízení zemské, kterým bylo katolické náboženství prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích. Teoreticky platilo i zde, nicméně blízkost a snadná překonatelnost hranic se Slezskem a de facto saskou Horní Lužicí bránila násilné rekatolizaci, jinde v zemi obvyklé.[2]

Státní moc se sice zprvu o podobné metody pokoušela, případy obcí, zcela vylidněných emigrací kvůli víře (např. dnešní Nové Město pod Smrkem roku 1651), však vedly k vyšší obezřetnosti. Během 1. pol. 18. bylo nakonec nekatolickým frýdlantským poddaným dovoleno navštěvovat bohoslužby v sousedních zemích, kde byli vedeni jako farníci.

Kazatelská stanice libereckého sboru německé Evangelické církve augsburského vyznání, zřízená ve Frýdlantu roku 1883, tak byla první oficiální augsburskou obcí založenou ve Frýdlantském výběžku po více než 250 letech. Dvanáct let po založení se stala filiálním sborem, samostatným pak od roku 1898.[2]

V roce 1887 členové náboženské obce založili spolek pro výstavbu kostela. S podporou Jednoty Gustava Adolfa jej postavila místní firma Appelt–Hampel podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse (1879–1946) ve stylu gotizující secese.[2]

Základní kámen stavby byl položen v roce 1902. V roce 1903 byly vysvěceny zvony, dostavěn kostel a pokračovalo vnitřní zařizování. Dne 2. června 1904 se konalo slavnostní vysvěcení kostela, s první bohoslužbou slouženou farářem Jiřím Pellarem.[3] Roku 1912 vedle kostela vyrostla fara, rovněž podle návrhu J. Rolffse.

Kostel je jednolodní, obdélníkový, loď má otevřený krov. Okenní malby byly zhotoveny v Hrádku nad Nisou. Varhany postavila v roce 1903 varhanářská dílna Schuster. Původně byly v kostele tři zvony, ale po 2. světové válce zde zůstal jen jediný, nejmenší.

Evangelické církvi augsburského vyznání sloužil kostel do roku 1945. Po skončení 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva byl předán do správy Církve československé husitské. Teprve poté zde byla poprvé sloužena bohoslužba v českém jazyce. Do vlastnictví této církve kostel přešel až v roce 1952.[3]

Zhruba na přelomu tisíciletí byl kostel opraven při zachování prakticky všech architektonických a umělecko-řemeslných detailů.[2]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-05-29]. Identifikátor záznamu 733401308 : Kostel Krista Spasitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Kostel Krista Spasitele ve Frýdlantě, hrady.cz, cit. dle ŠTERNOVÁ, P. (ed.) a kol.: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji, NPÚ, územní odborné pracoviště v Liberci 2010 a NEŠPOR, R.: Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska, Kalich Praha, 2009, ISBN 978-80-7017-129-5
  3. a b Frýdlant v Čechách, kostel Krista Spasitele Archivováno 8. 9. 2011 na Wayback Machine, Noc kostelů

Související článkyEditovat