Otevřít hlavní menu

Koptské písmo nebo koptská abeceda je písmo, které používá koptský jazyk, poslední vývojové stadium staroegyptštiny. Soubor znaků je založen na řecké abecedě rozšířené o znaky přebrané z démotického písma. Ve skutečnosti existuje několik koptských abeced, které odpovídají několika autochtonním větvím jazyka.

Obsah

DějinyEditovat

 
Koptská písmena, pocházející z ozdobného bohairského textu

Historie koptského písmo začíná za ptolemaiovců. Už v této době se řecká abeceda používala k přepisu démotických textů kvůli záznamu jejich přesného znění. Během prvních dvou století po Kr. vzniklo ve staré koptštině množství magických textů. Několik znaků pro specifické staroegyptské fonémy bylo odvozeno z démotického písma a pár z nich (ne všechny) se ujaly spolu s řeckými grafémy ve "skutečné" koptštině. S rozšířením křesťanství v Egyptě v druhé polovině 3. století se postupně ztratila znalost hieroglifického a později i démotického písma. Zůstalo to, které bylo úzce spjato s koptskou ortodoxní církví. Ve 4. století se koptské písmo "standardizovalo" v sahidském dialektu. Kromě tohoto dialektu existovalo ještě několik dalších,[pozn 1] které se od sebe navzájem lišily v určitých prvcích, včetně tvaru a výskytu grafém. V současnosti se koptská abeceda používá pouze v prostředí koptské církve. Všechny gnostické kodexy nalezené v Nag Hammádí byly napsány koptskou abecedou.

Stará núbijská abeceda, kterou používala staronúbijština, obsahovala znaky řecké unciály a koptská a meroitská písmena, která měla svůj původ v Démotickém písmu.

FormaEditovat

Koptská abeceda byla prvním egyptským systémem zápisu, který uváděl samohlásky a dokázala zaznamenat interpretaci i případných starších egyptských textů. Před ní sice některé egyptské slabiky obsahovaly sonory, ale bez samohlásek, což se později v sahidském dialektu koptštiny značilo vodorovnou čárkou nad slabikou a označovalo vlastně zkratku, např. . Existovaly různé diakritické značky, které používaly koptské písařské školy. Některé používaly apostrof pro označení slov a příklonek, jiné používaly dvojtečku (anglicky dieresis) nad a k označení začátku další slabiky , příp. stříšku (Vokány, anglicky circumflex) nad každou samohláskou pro stejný účel.[1]

Koptská abeceda je založena většinou ne řecké abecedě.[2] Obsahuje 24 původem řeckých grafém a dalších 6, příp. 7, které se vyskytují v staroegyptském démotickém písmu. Tato variace počtu rozšiřujících znaků závisela na nářečí koptštiny, které abecedu používalo: 6 znaků používal sahidský dialekt, 7 bohairský a achmínský.[1] Koptská abeceda obsahuje více příbuzných prvků s mateřskou řeckou alfabetou jako další dceřiná abeceda - cyrilice. Dokonce je možné, že právě koptská abeceda měla vliv na formování cyrilice. Koptskou abecedu lze přirovnat analogicky k islandské abecedě založené na latince, která má také za původními latinskými znaky i skupinu dalších rozšiřujících grafém.

AbecedaEditovat

Písmena převzatá z démotického písma:

Hieroglyf Démotický znak Koptský znak Překlad.
 
  Ϣ š
 
  Ϥ f
 
  Ϧ H
 
 
  Ϩ h
 
  Ϫ d
 
  Ϭ q, K
 
 
  Ϯ ti

Znak Chaj má tvar <Ⳉ> <ⳉ> v achmínském a <Ⳋ> <ⳋ> v bohairském nářečí, oba pro neznělou velární frikativu (IPA: x).

UnicodeEditovat

V normě elektronického typografického systému Unicode byla nejdříve většina znaků společná s řeckou abecedou, ale od verze 4.1 z roku 2005 se tato skupina rozdělila na dva samostatné bloky. Nový blok koptské abecedy je v intervalu U + 2C80 - U + 2CFF. Starší řecký blok obsahuje i nyní sedm koptských písmen probraných z Démotické písmo a je potřebný pro úplnou implementaci koptštiny v elektronické typografii.

Související článkyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Hornoegyptské nářečí: sahidské (nejpoužívanější a proto výchozí, používalo se do 14. století po kr.), achmínské (používalo se v okolí města Achmín, zaniklo v 5. století po kr.), lykopolské (příbuzné achmínskemu), mesokemické (pocházelo z oblasti Oxyrynchu, doklady v tomto dialektu jsou velmi vzácné, bylo objeveno až v 20. století); dolnoegyptského nářečí: bohairské (druhé nejrozšířenější), fajjúmske (používalo se ve 3.-10. století po Kr., rozšířené v uzavřené oblasti Fajjúmskej oázy). Kozák 2008, p. 61

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Coptic alphabet na anglické Wikipedii a Koptské písmo na slovenské Wikipedii.

  1. a b Ritner 1996, p. 287–290
  2. Campbell 1991, p. 415

LiteraturaEditovat

  • Wolfgang Kosack: Koptisches Handlexikon des Bohairischen. Koptisch - Deutsch - Arabisch. Verlag Christoph Brunner, Basel 2013, ISBN 978-3-9524018-9-7.

Externí odkazyEditovat