Kontaktní rohovec
Kontaktní rohovec (jiné názvy: rohovcová břidlice, keralit, keratit[1]) je skupina přeměněných hornin, které vznikly v důsledku působení kontaktní metamorfózy na usazené horniny. Kontaktní rohovce jsou horniny rozmanitého minerálního složení a vzhledu. Vyznačují se poměrně velkou houževnatostí[2] a ostrohranným rozpadem, který jim dal i jméno.
| Kontaktní rohovec | |
|---|---|
 Kontaktní rohovec z ložiska Borok v Novosibirsku. Rohovec vznikl v důsledku teplotního působení granitické intruze na pískovce a jílovce | |
| Zařazení | metamorfované |
| Hlavní minerály | křemen, plagioklas, ortoklas, biotit, muskovit, cordierit, andalusit, amfibol |
| Textura | granoblastická |
| Barva | tmavě šedá |
Termín rohovec (něm. Hornfels) zavedl pro tento typ hornin v roce 1823 K. von Leonhardt[1]. Název má původ v označení nejvyšších štítů v Alpách, které jsou tvořeny těmito horninami výrazně odolnými vůči erozi.
Minerální složení editovat
Kontaktní rohovce mohou mít variabilní složení. Většinou je základní hmota tvořena silikáty jako jsou křemen, živce (ortoklas, sanidin, albit a jiné) a slídy (hlavně biotit), s výrazným zastoupením aluminosilikátů – epidotu, andaluzitu nebo cordieritu. Ve velkém množství mohou být přítomny i minerály vznikající za vyšších teplotních podmínek jako granát (hlavně grosulár) a hypersten. Pokud byly v původním sedimentu přítomny i karbonáty, bývá přítomen i wollastonit.
Horniny mohou mít celkem zastřetou původní sedimentární strukturu[3] a granoblastickou – všesměrně vyvinutou texturu. V některých případech je však možno sledovat původní sedimentární vrstevnatost, kterou může prostupovat kliváž.
Vznik editovat
Kontaktní rohovce vznikají účinkem kontaktní metamorfózy intruzivních těles, obvykle granitoidů, na usazené horniny, v tzv. kontaktních aureolách. Teplotní účinek bazičtějšího magmatu je sice silnější, svým prostorovým rozsahem však bývají významnější granitoidní intruze.[4] Jde většinou o vysokoteplotní, ale nízkotlakovou metamorfózu. Usazené horniny, z nichž kontaktní rohovce vznikly, mohly mít různé složení od slínů, přes jílovce až po pískovce. Kontaktní rohovce pocházející ze slínovitých až karbonátových hornin mohou být označeny i jako erlany. Kontaktně přeměněné jílovité horniny jsou často označovány jako porcelanity.
Vyčleňuje se několik kontaktně metamorfních facií[4]:
- facie albit-epidotových rohovců (vnější část kontaktního dvora)
- facie amfibolických rohovcov (vnitřní nebo střední část kontaktního dvora)
- facie ortoklas-cordieritových (pyroxenických) rohovců (vnitřní část kontaktního dvora) s teplotami nad 650 °C
- facie ortoklas-sanidinových a sanidinových rohovců (na styku s gabrem nebo bazaltem) s teplotami nad 800 °C.[5]
Výskyt editovat
Kontaktní rohovce se vyskytují v mnoha pohořích Evropy jako jsou například Harz, Eifel, Smrčiny nebo Vogézy.[3]
V Českém masivu jsou kontaktní rohovce hojné na kontaktech středočeského plutonu s okolními sedimenty, např. u Sedlčan nebo Říčan. Známy jsou i z Železných hor[1].
V Západních Karpatech jsou známy především ze Spišsko-gemerského rudohoří, např. z Veľkého Hnilce[6], kde jsou vázány na gemerické granitoidy.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kontaktný rohovec na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online.
- ↑ PETRÁNEK, J. Geologická encyklopedie on-line - rohovec [online]. geology.cz [cit. 2015-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Jedickeová, L., 2003: Nerosty a horniny. Ottovo nakladatelství - Cesty, Praha, 192 s.
- ↑ a b Putiš, M. 2004: Petrografia metamorfovanýh hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 131 s.
- ↑ Kornprobst, J., 2003: Metamorphic Rocks and Their Geodynamic Significance. Kluwer Academic Publishers, New York, 204 s.
- ↑ Minerály a horniny Slovenska - erlán [online]. mineraly.sk [cit. 2015-02-16]. Dostupné v archivu.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kontaktní rohovec na Wikimedia Commons
