Konrád Štaufský
Konrád Štaufský (německy Konrad der Staufer, † 8. listopadu 1195) byl rýnský falckrabě a nevlastní bratr císaře Fridricha Barbarossy. Opakovaně se účastnil císařských italských tažení a je považován za zakladatele města Heidelberg.
Konrád Štaufský | |
---|---|
Narození | 1134 |
Úmrtí | 9. listopadu 1195 (ve věku 60–61 let) |
Místo pohřbení | Bergkirche Schönau |
Povolání | aristokrat |
Choť | Irmgarda Henneberská[1][2] |
Děti | Anežka Štaufská[1] Friedrich Hohenstaufen[3] |
Rodiče | Fridrich II. Švábský[1] a Anežka ze Saarbrückenu[1] |
Rod | Štaufové |
Příbuzní | Fridrich I. Barbarossa, Judita Klára Švábská, Judita Štaufská a Luitgarda Švábská (sourozenci) Jindřich VI. Brunšvický[1][3], Irmengarda Brunšvická a Anežka Brunšvická[1] (vnoučata) |
Funkce | švábský vévoda |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
otec | Fridrich II. Švábský |
---|---|
matka | Anežka ze Saarbrückenu |
I. manželka | dcera Godfrieda ze Sponheimu |
syn | Godfried |
II. manželka | Irmgarda z Hennebergu |
syn | Fridrich |
syn | Konrád |
dcera | Anežka Štaufská |
Život
editovatNarodil se zřejmě v první polovině třicátých let 12. století jako syn švábského vévody Fridricha II. a jeho druhé choti Anežky ze Saarbrückenu. Po smrti vévody Fridricha roku 1147 zdědil švábské vévodství Konrádův starší bratr Fridrich Barbarossa, který se roku 1152 stal římským králem. Na podzim 1156, po smrti bezdětného Heřmana ze Stahlecku, povýšil Konráda na rýnského falckraběte. Konrád postupně získal fojtská práva ke klášteru Lorsch, biskupství ve Wormsu[4] a také arcibiskupství v Trevíru.[5] Jako falckrabě byl povinen loajalitou vůči bratrovi, který si na zachoval vliv na daném území.[4] Vztahy mezi bratry se postupem času zhoršily a roku 1166 se ve Wormsu konala prostřednictvím opata Jindřicha z Lorsche snaha o urovnání, která skončila neúspěchem.[6] Konrád se ve snaze rozšířit území svého vlivu opakovaně dostával do sporu s biskupy v Trevíru a Kolíně nad Rýnem.
Zemřel zřejmě v listopadu 1195 a byl pohřben v cisterciáckém klášteře Schönau. Falckrabětem se stal jeho zeť Jindřich V. Brunšvický.
Reference
editovatLiteratura
editovat- Bernd Brinken: Die Politik Konrads von Staufen in der rheinischen Pfalzgrafschaft. Bonn 1974
- Arnold Busson: Conrad von Staufen, Pfalzgraf bei Rhein. In: Annalen des Historischen Vereins für den Niederrhein 19 (1868), S. 1–36.
Předchůdce: Heřman III. ze Stahlecku |
Rýnský falckrabě Konrád Štaufský 1156–1195 |
Nástupce: Jindřich V. Brunšvický |