Kongregace kněží Nejsvětější Svátosti

Eucharistiáni (plným názvem Kongregace kněží Nejsvětější Svátosti, latinsky Congragatio Presbyterorum a Sanctissimo Sacramento) jsou římskokatolickou řeholní kongregací, která byla založena roku 1856 sv. Petrem Juliánem Eymardem. Eucharistiáni jsou tzv. „řeholní společnost papežského práva“, což znamená, že generální představený řádu podléhá přímo papeži.

Eucharistiáni
SSS logo.jpg
ZakladatelPetr Julián Eymard
Vznik1896
Souřadnice
Oficiální webwww.ssscongregatio.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslání řádu a čeští eucharistiániEditovat

Oficiálním cílem řádu je "odpovědět na hlad lidí a zpřístupnit jim poklady Boží lásky v Eucharistii" (Řehole, článek 3.) V praxi to znamená prohlubovat úctu katolické veřejnosti k eucharistii.

V ČR existoval od roku 1912 v Brně, kdy je biskup Pavel Huyn usadil v bývalém klášteře františkánů dnes fungující již jen jako kostel sv. Maří Magdaleny[1]. V roce 1950 byla kongregace násilně komunisty rozprášena v rámci Akce K, poslední předúnorový kněz P. František Dvořák zemřel 31.října 1975.[1] Dva čeští členové eucharistiánů v ČSR získali svěcení mimo republiku a později emigrovali do Vídně, kde po revoluci zemřeli.

Poslední čeští eucharistiáni:

  • P. Leo Kuchař - povoláním rentgenový laborant, narozen 16. února 1928 ve Slavkovicích, pokřtěn 8. února 1939 v Brně, biřmován 2. května 1940, nasazen ve Zvláštním táboře Tvoršovice 1944-1945 určený židovským míšencům pro potřeby SS na benešovsku, přijat do noviciátu 27. července 1947 v Brně, nastoupil vojenskou službu 1951, doživotní sliby na vánoce 1958 v Brně, vysvěcen tajně na jáhna a kněze 6. února 1960 v polské Lublini z rukou diecézního biskupa Piotra Kałwaje, na podzim 1968 emigroval do Vídně, zemřel 19. července 2014 ve Vídni ve věku 86 let, pohřben na hřbitově Oberlaa ve Vídni.[2][3][4][5]
  • P. Josef Pražan - povoláním výpravčí ČSD, narozen 1932 v Borové u Poličky, vysvěcen tajně 15. června 1964 v polské Poznani diecézním biskupem Antoni Baraniakem, na podzim 1968 emigroval do Vídně, kde sloužil jako nemocniční kaplan a superior kláštera eucharistiánů až do roku 2004, kdy přijal svátost nemocných. Zemřel 2. června 2010 ve Vídni ve věku 78 let, pochován je v rodné Borové.[3][4][5]
  • P. Miloslav Chrást - narozen 27. března 1968, 2004-2005 byl v noviciátu ve Vídni, studoval v Itálii, kde byl také vysvěcen 13. dubna 2013 v Bolsena z rukou diecézního biskupa Benedetto Tuzia. Od roku 2018 je farářem v Bolsena ve farnosti svatého Jiří a Kristiny.[6][7][8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b JIŘÍ, Bílek. Brněnské kostely. Brno: Pacem in terris, 1985. 189 s. S. 80-81. 
  2. Parte Leo Kuchař, Brněnské biskupství 2014
  3. a b KUCHAŘ, Leo. Průlet ve stínu radaru. 1.. vyd. Brno: Petrov, 1990. 112 s. S. 13-75. 
  4. a b VYBÍRALOVÁ, Eva. Eine kirchenrechtliche Untersuchung der Situation in der Tschechoslowakei 1948-1989. Praha: UK KTF, 2017. 370 s. S. 173-174. 
  5. a b ATZMÜLLER, Josef Johann. Am Weg zur Ewigkeit - Sei wachsam. [s.l.]: Books on Demand, 2020. 160 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7519-9695-2. S. 64-77, 84-87. 
  6. Primiční oznámení Miroslav Chrást, Bolsena 2013
  7. MILOSLAV CHRA’ST – Diocesi di Orvieto – Todi. www.diocesiorvietotodi.it [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  8. TELEVIZE, Česká. Cesty víry: Corpus Domini. S. 6:40-8:00. Česká televize [online]. [cit. 2021-07-24]. S. 6:40-8:00. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat