Otevřít hlavní menu

Komutační síť je síť s přepojováním okruhů. Jedná se o starší technologii, která se využívá již od počátků telegrafie a telefonie a od pozdějších let i v architektuře ISDN (Integrated Services Digital Network). Jejím hlavním úkolem je zajistit spojení mezi zdrojovým a cílovým uzlem a tato nově vzniklá cesta je jim k dispozici po celou dobu, dokud spojení neukončí.[1]

Komutační sítě lze používat i pro přenos dat. V komutační síti se datový okruh mezi dvěma komunikujícími koncovými zařízeními přenosu dat (KZ) skládá ze dvou přípojných okruhů (každý zajišťují připojení jednoho KZ k místní ústředně) a žádného, jednoho nebo více spojovacích okruhů. Tyto okruhy se dočasně propojují v přepojovacích zařízeních ústředen nebo koncentrátorů. Vytvořený řetězec tvoří datový okruh mezi dvěma uvažovanými KZ.[2]

Přípojný okruhEditovat

Přípojný okruh je část infrastruktury, která zajišťuje připojení účastníka do sítě. Může být realizován účastnickým vedením nebo rádiovou přístupovou sítí.

Spojovací okruhEditovat

Spojovací okruh je část infrastruktury, která zajišťuje vnitřní propojení sítě (mezi ústřednami).

Výhody a nevýhodyEditovat

Hlavní nevýhodou je menší limitovaná rychlost. Dále že komunikace probíhá pouze mezi koncovými zařízeními a tím spadá záležitost s bezpečností na uživatele, nikoliv na síť. Výhodou jsou poměrně nízké pořizovací a provozní náklady.[3]

ReferenceEditovat

  1. PUŽMANOVÁ, Rita. Věčné téma: přepojování okruhů či paketů? (1) [online]. 18. dubna 2006 [cit. 2011-11-27]. Dostupné online. 
  2. KUBÍN, Boris; PUŽMAN, Josef. Veřejné datové sítě. Praha: NADAS, 1989. 420 s. ISBN 80-7030-033-7. Kapitola 2.1, s. 26-27. (česky) 
  3. Druhy počítačových sítí (ISDN, LAN..) [online]. [cit. 2011-11-27]. Dostupné online.