Komárovice (okres Třebíč)

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Obec Komárovice (německy Komarowitz, jinak též Komarovice,[2] Komarowice, Chobot, Nová Ves[3])se nachází v Českomoravské vrchovině v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 111[1] obyvatel. Jižně od obce pramení řeka Jevišovka.[2]

Komárovice
Centrum Komárovic s kaplí sv. Josefa
Centrum Komárovic s kaplí sv. Josefa
Znak obce KomároviceVlajka obce Komárovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0634 590878
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
Okres (LAU 1) Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 111 (2021)[1]
Rozloha 3,11 km²
Katastrální území Komárovice u Moravských Budějovic
Nadmořská výška 533 m n. m.
PSČ 675 26
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Komárovice 14
67526 Želetava
ou.komarovice@volny.cz
Starosta Bohumil Šuckrdle
Oficiální web: www.komarovice.cz
Komárovice
Komárovice
Další údaje
Kód obce 590878
Kód části obce 68730
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Rácovice, Domamil, Moravské Budějovice a Budkov.

HistorieEditovat

V roce 1366 byla uvedena první písemná zmínka o sídle na místě dnešních Komárovic. Kolem roku 1430 prošla kolem vesnice husitská vojska a v roce 1498 získal Václav z Ladunic od Vladislava II. pustou osadu Chobot (komárovský dvůr). V roce 1522 pak získal jemnické panství Albrecht z Boskovic, spolu s pustou osadou Chobot. V roce 1690 se pak místo původní osady Chobot uvádí jméno Nová Ves, roku 1765 pak je opět sídlo nazýváno jako Chobot Komárovice a roku 1796 se již uvádí jako název sídla Komárovice.[4]

Vesnice vznikla ke konci 18. století, vesnice měla rychtáře. V roce 1911 byl ve vesnici založen velkoobchod dřívím.[3] Po skončení první světové války byla v listopadu roku 1918 vysazena Lípa svobody a byl rozdělen velkostatek makratběte Pallaviciniho.[4] Roku 1924 byla ve vsi založena jednota Sokol.[2] V roce 1931 byla vesnice elektrifikována.[3] Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, roku 1965 bylo místní JZD sloučeno do JZD Radvan v Domamili a posléze v 1972 do JZD Nový život v Jakubově u Moravských Budějovic. Po druhé světové válce byla postavena prodejna Jednoty a následně roku 1970 byla odhalena pamětní deska Vincence Lesného na jeho rodném domě.[2]

V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Komárovice jsou jednou z podpořených obcí.[5]

Do roku 1849 spadaly do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo a od roku 1896 byly součástí okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 je součástí okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 a následně i mezi lety 1980 a 1991 byly Komárovice začleněny pod Domamil, osamostatnily se roku 1991.[3]


Vývoj počtu obyvatel Komárovic[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 296 286 280 284 271 281 249 221 225 204 170 126 118

GeografieEditovat

Nedaleko od obce pramení řeka Jevišovka.[2]

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

Dne 3. dubna 1882 se v Komárovicích v čísle popisném 14 narodil významný český indolog Vincenc Lesný, který se hlavní měrou zasloužil o rozvoj indologie v Československu. Založil v Praze Školu orientálních jazyků a byl prvním řádným profesorem indologie na Karlově univerzitě. V letech 19451952 působil jako ředitel Orientálního ústavu v Praze. Po vytvoření Československé akademie věd v roce 1952 byl jmenován akademikem. Zemřel v Praze 9. dubna 1953. V současné době je na rodném domku Vincence Lesného umístěna jeho pamětní deska, uvnitř je jeho pamětní síň. V domku též sídlí obecní úřad. Při příležitosti výročí narození a úmrtí prof. Lesného se v obci konají vzpomínkové akce, jichž se účastní představitelé Orientálního ústavu, Česko-indické společnosti a indického velvyslanectví v Praze.

Společenský životEditovat

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 149. 
  3. a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 606-609. 
  4. a b Historie | O Komárovicích | Komárovice.cz. www.komarovice.cz [online]. [cit. 2020-07-06]. Dostupné online. 
  5. CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  7. Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok 1947. Třebíč: Obchodní škola města Třebíče, 1947. S. 21. 
  8. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10155195679835661&id=224337820660

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat