Kolorování nebo ruční kolorování označuje některou z mnoha metod ručně přidávané barvy do černobílé fotografie nebo jiného obrázku (například černobílý film nebo umělecká grafika) pro zvýšení jeho realistické podoby. Typicky se používají vodové barvy, oleje a další druhy barev, které se aplikují na povrch pomocí štětce, prsty, tamponem či sprejem. Některé fotografické žánry, zejména krajinářská a portrétní fotografie, byly ručně kolorovány častěji než ostatní druhy. Některé ručně kolorované fotografie byly populární natolik, že se některé firmy specializovaly na jejich výrobu.

Rudolf Bruner-Dvořák: kolorované Císařské kočáry
Kolorovaná daguerrotypie, J. Garnier, cca 1850
Zelený pokoj v Bílém domě, 1904, ručně kolorovaný platinotisk, Detroit Photographic Company

Aplikace barvy vyžaduje značnou zručnost, díky čemuž neexistují dva stejné pozitivy.

Historie editovat

Předchůdci kolorované fotografie editovat

Před vynálezem fotografie, ale i později byly a jsou často kolorovány umělecké tisky; v 19. století se jednalo zejména o tzv. svaté obrázky nebo veduty.[1]

Raný věk editovat

Až do poloviny 20. století byly téměř všechny fotografie monochromatické – v podstatě černobílé - jako například bromostříbrné. Některé fotografické procesy se typicky zabarvovaly do určité barvy podle použitých chemikálií - například kyanotypie se zabarvovala do modra. Fotografické procesy měly vliv na rozdíly v tónu a do jisté míry je bylo možné měnit použitím různých technologií při výrobě.

Švýcarský malíř a grafik Johann Baptist Isenring používal směs arabské gumy a pigmentů pro zabarvení prvních daguerrotypií již v roce 1840 nebo 1841. Barevný prášek se aplikoval na jemný povrch daguerreotypie za pomoci tepla. Variace této techniky byly patentovány v Anglii Richardem Beardem v roce 1842, ve Francii Étiennem Lecchim v roce 1842 a Léotardem de Leuzem v roce 1845. Později bylo ruční kolorování aplikováno na fotografické inovace, počínaje albuminovým nebo bromostříbrným procesem, přes laternu magicu a konče diapozitivy.

Atraktivní bylo kolorování fotografií také v Japonsku. Existuje sbírka desítek fotografických skleněných desek Herberta Geddese známá jako Fotografie z Jokohamy, kterou shromáždil Kanaďan Herbert Geddes na začátku 20. století. Sbírka je uložena na University of Victoria. Skleněné desky zobrazující život v Japonsku byly prodávány cizincům v letech 1868 až 1912. Desky v Geddesově sbírce zahrnují „scenérie, pouliční scény, dělníky, zemědělství, rybolov, výrobu hedvábí, řezbáře, kovodělníky, hrnčíře a umělce“.[2] Skleněné desky byly ručně kolorovány. Jak poznamenala Clémence Leleu pro PEN online: „Byla to velmi oblíbená praxe, která v konkrétním případě fotografií na skleněné desky umožnila přidat objektu hloubku a proměnlivé obrysy pomocí průhlednosti a změn jasu."[3][4]

České země editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Kolorované tisky 19. století [online]. Muzeum Varnsdorf [cit. 2023-03-22]. Dostupné online. 
  2. Herbert Geddes collection - University of Victoria [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. 
  3. Images of Japan on Glass Plates [online]. 24 June 2021 [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Herbert Geddes’ “Life in Japan” Collection: Hand-Coloured Glass Transparencies of the Meiji-Era [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ORBIS. Kalendář patentů. Československá FOTOGRAFIE. 5. 1960, roč. 1960, čís. 5, s. 76. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat