Kojata Hrabišic

bílinský kastelán
O jiném Kojatovi pojednává článek Kojata.

Kojata Hrabišic či také Kojata I. byl člen rodu Hrabišiců. Po nástupu Vratislava II. na trůn se stal kastelánem v Bílině, v roce 1068 se stal správcem knížecího dvora, neboli komorníkem. Poté se však proti Vratislavovi postavil, když ve spojení s moravskými údělníky Konrádem a Otou I. Olomouckým prosadil volbu Jaromíra biskupem. Poté však Vratislav vyhnal Kojatu ze země. Další informace o něm nejsou známy.

Kojata Hrabišic
Erb rodu Hrabišiců

Erb rodu Hrabišiců

Úmrtí po 1068
Dynastie Hrabišici
Děti Hrabiše I.?, Kojata II.?
Otec Všebor Hrabišic
Příbuzní Všebor II. (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Bílinským kastelánemEditovat

O Kojatově působení před rokem 1061 nevíme vůbec nic. V době nástupu byl již určitě zkušeným předákem, který dosáhl minimálně hranice středního věku.[1] Nevíme, co dělal za knížete Spytihněva II., po Spytihněvově smrti nahradil Mstiše v pozici správce Bíliny.

Přišel kníže i biskup, a jakmile byl kostel v podhradí posvědcen, vystupil kníže na hrad k obědu a rovněž se posadili k hodovním stolům hradský správce spolu s biskupem. Za oběda přišel mu posel pošeptati: „Odňata je ti správa hradu a dána synu Všeborovu, Kojatovi;" ten byl toho času první na dvoře
— Kosmas[2]

Po Mstišově útěku ze země se Kojata stal bíliským kastelán. Bílínská kastelánie měla velký význam. Vedla tudy srbská cesta, na území kastelánie se kromě Bíliny nacházelo ještě jedno významné hradiště, Chlumec. Právě možná působení Kojaty zapříčino, že po mnoho generací sídlili Hrabišici právě na severu Čech.[3]

 
Vratislav II., kterému Kojata sloužil

Komorníkem, útěk ze země a smrtEditovat

Kojata se z přítmí vynořuje znovu v roce 1068. Tehdy byl Kojata ve funkci správce knížecího dvora neboli komorníka, tedy v nejvyšším dvorském úřadu té doby.[4] Držel úřed palatina a měl velkou moc na vojskem[5] V této pozici se doknce rozhodl postavit knížeti.

Tu Kojata, syn Všeborův, správce knížecího dvora, jenž to již dále nemohl snésti, stoje po pravici Oty, bratra knížete, silně ho udeřil do boku, a jak byl člověk upřímná a mluvil od plic, řekl: „Co stojíš jako osel před lyrou? Proč se neujmeš svého bratra? Což nevidíš, že se tvůj bratr, syn knížecí, odstrkuje a příchozí cizozemec, jenž do naší země přišel bez kalhot, povyšuje na biskupský stolec? Ale ruší-li kníže přísahu svého otce, budiž daleko od nás, aby duše našich otců u Boha pro takovou přísahu vydávaly počet nebo trpěly test. Víme - a o to se zasazujeme, jak můžeme, že váš otec Břetislav zavázal nás i naše otce pod přísahou víry k tomu, aby po smrti biskupa Šebíře byl váš bratr Jaromír biskupem."
— Kosmas [6]


Bouřlivý projev vyvolal vlnu reakcí. Většina vojska, kterému velel Smil opustila tábor Vratislava a odebrala se za mladšími Přemyslovci. Vratislav s hrstkou věrných bojovníků prchl do Prahy, cestou ještě vyslal posla, aby pozval bratry do Prahy, a slíbil že splní otcovo přání. Když bratři obrželi záruky, že Vratislav míní návrh vážně, odebrali se za ním do Prahy. Brzy poté 11. června byl Jaromír zvolen pražským biskupem. Bratři knížete Vratislava odjeli bez problémů na Moravu, Kojata se Smilem však raději uprchli ze země.[7]

Avšak Smila a Kojatu, ač mezi knížaty jednali o věci pravé a spravedlivé, byl by býval kníže beze všeho slyšení potrestal jako nepřátele země, kdyby nebyli v noci tajně uprchli a zmizeli.
— Kosmas [8]

Další osud Kojaty je neznámý. Nevíme, jestli se Kojata vrátil do země ještě za vlády Vratislava nebo po jeho smrti v roce 1092. (bylo by mu v té době asi přes 60 let[9]) Neznáme ani jména jeho dětí, mohl snad být otcem Hrabiše I., rádce knížete Bořivoje II.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici. Páni z Rýzmburka. Praha: Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 16. Dále jen Hrabišici. 
  2. Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina, Marie Bláhová, Zdeněk Fiala. Praha: Československý spisovatel, 2012. 282 s. ISBN 978-80-7459-110-5.. S. 110. Dále jen Kosmas. 
  3. Hrabišici s. 16 - 17
  4. Hrabišici s. 18
  5. ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha: Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8. S. 184. 
  6. Kosmas s. 113
  7. BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 421. 
  8. Kosmas s. 114 - 115
  9. a b Hrabišici s. 20

LiteraturaEditovat

Bílínský kastelán
Předchůdce:
Mstiš
1061 - 1068
Kojata Hrabišic
Nástupce:
?