Kočkov (Ústí nad Labem)

část města Ústí nad Labem

Kočkov (německy Gatschken) je částí Ústí nad Labem. Jedná se o menší čtvrť tvořenou převážně rodinnými domy a několika zahrádkářskými osadami. Nachází se na severním kraji města u sídlišť Severní Terasa a Stříbrníky, sousedí s obcí Chuderov. Je součástí obvodu Ústí nad Labem-Severní Terasa. Díky blízkosti a stavebnímu propojení býval spojen do základní statistické jednotky Kočkov-Stříbrníky, v údajích z roku 2011 je ovšem uváděn opět samotný.[1] Nachází se ve výšce 338 m n. m. Stojí zde budova Českého hydrometeorologického ústavu.

Kočkov
Pohled na Kočkov (nalevo) ze Severní Terasy
Pohled na Kočkov (nalevo) ze Severní Terasy
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Obec Ústí nad Labem
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 249 (2011)
Nadmořská výška 338 m n. m.
Kočkov
Kočkov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Doložení osady pochází z roku 1589, kdy byla součást panství Chuderov. Zahrnovala i samotu Ovčín na návrší nad obcí. Původní jméno znělo Kačkov a uvádí se, že odkazoval na zdomácnělé jméno první majitelky Kateřiny. Vlivem německého nářečí byl postupně zkomolen do tvaru Kočkov. Menší rozvoj zaznamenala osada ve 30. letech 19. století, kdy byla rozšířena o takzvaný Nový Kočkov. Celá obec spadala do katastru Chuderova, který až do roku 1848 spadal pod panství březnicko-všebořické. V roce 1887 zde stálo 43 domů a bydlelo v nich 206 obyvatel. Dalším rozšiřováním se osada propojovala se Stříbrníky. Začátkem 60. let 20. století byla zbořena výklenková kaple z 19. století. Roku 1970 zde žilo 300 lidí a o rok později, kdy již probíhala výstavba přilehlého sídliště Severní Terasa, byla obec připojena k Ústí nad Labem.[2][3] V následujícím desetiletí byla postavena budova Českého hydrometeorologického ústavu, kde se měří hodnoty pro vyvýšené části Ústí nad Labem, které se významně liší vlivem terénu a rozdílných nadmořských výšek oproti stanicím v centru města.[4] Po revoluci zde byla vystavena řada nových domů a několik vil.

Přírodní poměryEditovat

Kočkov se nachází na svazích Velkého Brandu s vrcholem ve výšce 436 m n. m. sousedícím s Erbenovou vyhlídkou s vrcholem 420 m n. m. Oba kopce jsou magmatického původu[5] a spadají pod celek Českého Středohoří. Díky své nadmořské výšce jsou zde široké výhledy na zbytek města, Krušné hory a Milešovskou část Českého Středohoří. Nad budovou hydrometeorologického ústavu stojí památná, více jak 200 let stará Lípa srdčitá s výškou přes 20m.

Těsně pod čtvrtí protéká Chuderovský potok pojmenovaný po vedlejší vesnici. Ten se později vlévá do Klišského potoka a následně do Bíliny v centru. Ve středu Kočkovské ulice se nachází studánka Pod Kopečkem.[6]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů na Kočkově v letech 1780–2011[1][2][3][7]
Rok 1780 1869 1880 1887 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 2011
Počet obyvatel 205 208 206 223 242 204 170 159 321 307 300 249
Počet domů 17 40 43 43 41 43 31 31 32 48 - - 84

DopravaEditovat

Celou obcí prochází podle ní pojmenovaná ulice Kočkovská vedoucí ze Severní Terasy do Chuderova. Další ulice Lužická končí poblíž Erbenovy vyhlídky. V roce 2018 nebyla čtvrť obsluhována žádnou linkou městské hromadné dopravy, pouze příměstskými linkami Dopravy ústeckého kraje čísel 453 a 454 se zastávkami Kočkov a Na Kopečku. Nejbližšími zastávky obsluhovanými Dopravním podnikem Ústí nad Labem jsou Mírová na Severní Terase a Orlická na Stříbrníkách. [8]

Další fotografieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 
  2. a b SEVERNÍ POLABÍ - OBCE ÚSTECKA - Kočkov. www.ukp98.cz [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. 
  3. a b PROVAZNÍK, Vladimíř. Ústí, město nad Labem. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1983. 378 s. S. 153-154. 
  4. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: Příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. 1.. vyd. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1999. 112 s. (Acta Universitatis Purkynianae). ISBN 80-8044-256-5. S. 25-27. 
  5. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: Příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 1999. 112 s. ISBN 80-8044-256-5. S. 15. 
  6. Severní Polabí, města, obce a osady... od A do Ž na Ústecku [online]. Ústecká kulturní platforma ‘98 o.s. - www.severnipolabi.cz [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-29]. Kapitola okres Ústí nad Labem. Dostupné online. 
  8. Ústí nad Labem - detail linkového vedení [online]. Ústecký kraj, 2017-12-11 [cit. 2018-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-29. 

Externí odkazyEditovat

  Chuderov Chuderov  
Sídliště Severní Terasa   Dobětice
    Kočkov    
 
Sídliště Severní Terasa Stříbrníky Stříbrníky