Otevřít hlavní menu

Kočka bažinná

kočkovitá šelma

Kočka bažinná (Felis chaus) je dlouhonohá kočka s denní aktivitou, rozšířená na blízkém východě i v jihovýchodní Asii.

Jak číst taxoboxKočka bažinná
alternativní popis obrázku chybí
Kočka bažinná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď kočkovití (Felidae)
Podčeleď malé kočky (Felinae)
Rod kočka (Felis)
Binomické jméno
Felis chaus
Schreber, 1777
Areál rozšíření
Areál rozšíření
areál rozšíření kočky bažinné (zeleně)
Poddruhy
  • F. c. chaus
  • F. c. affinis
  • F. c. affinis
  • F. c. fulvidina
  • F. c. furax
  • F. c. kelaarti
  • F. c. kutas
  • F. c. nilotica
  • F. c. oxiana
  • F. c. prateri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SynonymaEditovat

  • kočka rysová
  • rys bahenní
  • rys bažinný
  • rysec bažinný

VzhledEditovat

  • Hmotnost: 2,5–14 kg
  • Délka těla: 55–112 cm
  • Délka ocasu 20–36 cm[2][3]
  • Výška: 35–38 cm

Srst je jednobarevná, šedohnědá nebo žlutočervená. Špičky uší a ocasu jsou černé. Na konci uši rostou štětinky chlupů, podobně jako u pravých rysů. Koťata se rodí mourovatá, postupně ale kresbu ztrácejí.

Kočka bažinná má v poměru k tělu nejdelší končetiny ze všech euroasijských koček.

Rozšíření a početnostEditovat

Kočka bažinná žije v Egyptě, okolo Kaspického moře, v Afghánistánu, Indii, Nepálu, Barmě, v Thajsku a jihozápadní Číně. Vyhledává rákosové porosty a travnaté plochy v blízkosti stojatých vod nebo pomalu tekoucích řek. Kočky bažinné, které žijí v sušších oblastech, se také zdržují v blízkosti vody.

Ačkoliv populace zaznamenává pokles, není kočka bažinná bezprostředně ohrožena a IUCN ji vede jako druh málo dotčený.

BiologieEditovat

Kočky bažinné jsou samotáři. Loví hlavně ve dne, jinak odpočívají v opuštěných norách jiných zvířat. V severních částech svého areálu se páří na konci zimy, na jihu se mohou rozmnožovat celoročně. Březost trvá 8 týdnů, kočka vrhá 3–4 koťata. V 8 měsících se osamostatňují, pohlavně dospějí v roce a půl věku. Někdy může kočka mít až dva vrhy do roka.

Díky svým dlouhým nohám kočka bažinná výborně běhá a skáče, dokáže ulovit bažanta v letu. Živí se vodními ptáky, žábami, rybami, hlodavci, hady a zajícovci. Kočky žijící v sušších oblastech loví králíky, pískomily, zemní veverky, ještěrky a ptáky (včetně domácí drůbeže). Výjimečně uloví mladé gazely a ovce a zřejmě i kolouchy jelena axise. V některých oblastech tvoří poměrně velkou část jejího jídelníčku ovoce.[2][3]

Ve starověkém Egyptě byly kočky bažinné cvičeny k lovu vodního ptactva. Díky jejich podobnosti s habešskou kočkou existují hypotézy, že i kočka bažinná je jedním z předků kočky domácí.

Kočka bažinná v českých zooEditovat

V ČR chová kočky bažinné Zoo Jihlava a Zoo Plasy.

Galerie obrázkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b KINGDON, Jonathan; HAPPOLD, David; BUTYNSKI, Thomas. Mammals of Africa, vol. V. London, New Dehli, New York, Sydney: Bloomsbury, 2013. 3763 s. Dostupné online. ISBN 9781408189962. S. 197-199. (anglicky) Google-Books-ID: B_07noCPc4kC. 
  3. a b SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. S. 60-66. 

LiteraturaEditovat

  • AULAGNIER, Stéphane, a kolektiv. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2018. ISBN 978-80-7291-250-6. S. 130. 

Externí odkazyEditovat