Knihovní jednotka

základní jednotka evidence knihovního fondu

Knihovní jednotka či evidenční jednotka[1] je základní jednotka evidence knihovního fondu. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV[2]) knihovní jednotku definuje jako „každý samostatný svazek dokumentu, tj. každý výtisk nebo část vícesvazkového díla, konvolut, komplet celého ročníku periodika, nosič speciálních druhů dokumentů (…) samostatně evidovaný v přírůstkovém seznamu.“ Knihovní jednotkou může být například kniha, časopis nebo např. svázaný ročník časopisu, mapa, dokument nebo svazek dokumentů, hudebnina, multimediální nosič atd. Některé knihovní jednotky, které jsou součástí jádra knihovního fondu, jsou v knihovnách dostupné ve volném výběru, některé jsou dostupné jen na vyžádání a jsou dostupné ze skladu (jako součást rezervního fondu) nebo uloženy v archivu (např. v rámci konzervačního fondu knihovny).[3]

Veřejné knihovny v České republice vykázaly ke konci roku 2015 ve svých fondech více než 64 milionů knihovních jednotek.[1]

ReferenceEditovat

  1. a b Fyzická péče o knihovní fond, Ministerstvo kultury ČR, Monika Kratochvílová, studijní text, nedatovaný (2016)
  2. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy, Národní knihovna ČR
  3. Organizace knihovních fondů, Wikisofia