Kleinschnittger

Kleinschnittger
	Logo
Základní údaje
Právní forma	Společnost s ručením omezeným
Datum založení	1949
Datum zániku	1957
Zakladatel	Paul Kleinschnittger
Adresa sídla	Arnsberg, Německo
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Automobilka
Oblast činnosti	automobilový průmysl
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kleinschnittger byla společnost vyrábějící minivozy Kleinschnittger v Arnsbergu, Severním Porýní-Vestfálsku v Německu. Založil ji v roce 1949 letecký truhlář Paul Kleinschnittger s finanční podporou společníka, hamburského podnikatele Waltera Lembkeho.

Počátky

Paul Kleinschnittger začal v roce 1939 s přípravou co nejlevnějšího vozu, který se skládal v podstatě ze starých leteckých dílů. Během druhé světové války byl vývoj pozastaven. Po jejím skončení získával potřebný materiál na opuštěném letišti, kde byly pozůstatky zlikvidovaných letadel. A ve své malé dílně v Ladelundu ve Šlesvicku-Holštýnsku poblíž dánských hranic, kde prováděl opravy techniky pro místní farmáře, pokračoval v jeho konstrukci.

Na začátku roku 1949 představil minivůz Kleinschnittger 98 s jednoválcovým dvoudobým vzduchem chlazeným motorem DKW zdvihového objemu 98 cm³ vzadu. Složitý diferenciál s mnoha drahými ozubenými koly nahradil jednoduchými volnoběžkami prospěšnými v tom, že na vnější straně zatáčky se kolo otáčí rychleji. Minimalistická hliníková karoserie roadsteru s vykrojenými dveřmi měla jediný světlomet. Čelní sklo pocházelo z vraku letadla a blatníky z motocyklů. Minivůz byl nakonec označen velmi přiléhavě po svém konstruktérovi - v němčině znamená klein malý a schnittig elegantní, parádní.[1][2]

Ohromený tisk vzbudil zájem bohatého hamburského podnikatele Waltera Lembkeho, který financoval vývoj prototypu do sériové podoby a výstavbu malé továrny poblíž koupěschopnějšího Porúří v Arnsbergu. Kleinschnittger jej přepracoval na minivůz Kleinschnittger F125 s jednoválcovým dvoudobým vzduchem chlazeným motorem ILO objemu 123 cm³ příčně v předním převisu v jednom bloku s třístupňovou manuální převodovkou s volnoběžkou, lamelovou spojkou a řetězovým pohonem na přední nápravy. Rezervní kolo měl namontované na zádi.

Kleinschnittger F125

motor

Kleinschnittger "motorka se čtyřmi koly a deštníkem"

Vůz s nýtovanou hliníkovou karoserií na centrálním trubkovém rámu byl velmi lehký. Díky startování malého motoru šňůrou neměl akumulátor a díky motoru umístěnému za mřížkou s velkými průduchy vepředu ani chladicí ventilátor. Neměl zpátečku, ale snadno se dal zvednout a otočit na předních kolech. Pomáhalo to i při parkování nebo naklonění vozu bez zvedáku při výměně kola. Hliníková kola s pneumatikami z mopedu byla zavěšena na snadno vyměnitelných gumových svazcích. Zakřivené přední části blatníků byly nejprve vytvořeny z přebytečných hrnců polních kuchyní Wehrmachtu rozříznutých na polovinu. Písmeno F v názvu symbolizovalo pohon předních kol a číslo 125 objemovou kategorii v cm³. Po zahájení prodeje 25. dubna 1950 poptávka bleskurychle stoupla a vůz byl velmi žádaný. Někteří zákazníci čekali na ten svůj u bran továrny. Byl to první sériový nový německý poválečný vůz. Za 1995,- DM byl levnější než některé motocykly. Sám konstruktér ho označoval: "motorka se čtyřmi koly a deštníkem". Zavazadla mohla být pouze v kabině. Postupem času se za příplatek místo ručního ovládání stěračů dodával rozměrný elektromotorek nebo dynamostartér.

Vozy k distribuci byly taženy na vlakové nádraží v zápřahu za soukromým vozem Fiat 1400 Paula Kleinschnittgera v počtu 15. Na poměrně úspěšné soutěžní jízdy převážel hromadně čtyři vozy Kleinschnittger mikrobus Volkswagen, dva na střeše a další dva na přívěsu nad sebou. V roce 1953 obsadil Kleinschnittger F125 na Rallye Lisabon-Madrid 2. místo ve třídě do 1100 cm³ za Porsche 356.

Sebevědomý Paul Kleinschnittger stejně jako mnoho poválečných výrobců přetížil svou společnost ve snaze proniknout na trh s většími vozy, kterému už dominovaly firmy jako Lloyd nebo Goggomobil. V letech 1954 až 1957 postavil několik prototypů malých kupé Kleinschnittger F250, F250C, F250S a F250 Super s maximální rychlostí až 110 km/h, které se vzájemně lišily karoseriemi. Žádné z nich se ale nedostalo do sériové výroby. Němci si mohli dovolit větší a dražší auta. Kvůli nedostatečné poptávce na něj věřitelské banky vyhlásily konkurz v srpnu 1957 a společnost zanikla. Poté, co od 25. dubna 1950 od 5. srpna 1957 postavila 1992 Kleinschnittgerů.

Ceny

1950 1995,- DM

1951 2300,- DM

1953 2375,- DM

za příplatek 75.- DM dynamostartér (od roku 1953)