Otevřít hlavní menu

Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) je druh vážky z podřádu šídel.

Jak číst taxoboxKlínatka rohatá
alternativní popis obrázku chybí
Sameček klínatky rohaté
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída křídlatí (Pterygota)
Řád vážky (Odonata)
Podřád šídla (Anisoptera)
Čeleď klínatkovití (Gomphidae)
Rod klínatka (Ophiogomphus)
Binomické jméno
Ophiogomphus cecilia
(Fourcroy, 1785)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

PopisEditovat

 
Pohled na křídla samečka klínatky rohaté

Její tělo s délkou 55-60 mm[2] je žluto-zeleně zbarvené s černými úzkými pruhy na hrudi. Sameček je delší než samička.[2] Jako jediná klínatka, vyskytující se v Česku, má v přední části těla převládající nápadně zelenou barvu, ostatní klínatky jsou zbarveny žlutě. Oči se na temeni nestýkají (poznávací znak klínatek). Samička má na záhlaví útvary připomínající rohy, které jen málo převyšují oči. Křídla jsou čirá s rozpětím 65-75 mm.[3] Nohy má žluté s podélnými černými pruhy. Svrchu zadečku má žluté skvrny. Zadeček je u samečků na posledních článcích rozšířený.

Výskyt a ohroženíEditovat

Rozšířená je ve střední Asii, v Rusku, ve východní, střední a severní Evropě.[2] Ve Finsku její rozšíření dosahuje až polárního kruhu.[2] V Česku se vyskytuje většinou vzácně, ve východních, jižních a severních Čechách bývá hojnější.[4] V České republice je chráněna zákonem jako silně ohrožený druh.[5] Ohrožení klínatky rohaté spočívá hlavně v zániku biotopu, ve kterých se mohou vyvíjet její nymfy.[6]

Způsob životaEditovat

Nymfy (larvy) se líhnou z vajíčka po několika týdnech. Vajíčko někdy může i přezimovat, většinou ale přezimovává nymfa. Nymfy žijí na písčitých dnech čistých tekoucích vod. Zde se živí malým vodním hmyzem. Nymfa se vyvíjí 2-4 roky.[7] Dospělci se líhnou od května do července. Létají až do konce září.[8] Dospělé klínatky zaletují někdy i daleko od vody, pak je lze potkat na lesních cestách, mýtinách apod. Často odpočívají na zemi nebo na vegetaci.[2] Samičky nemají kladélka, proto snáší vajíčka za letu nad vodní hladinou, na které jsou pak neseny proudem dál, než se uchytí na dně.[9]

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d e ASKEW, R.R. The Dragonflies of Europe. 2. vyd. England: Harley books, 2004. ISBN 0-946589-75-5. S. 130-131. 
  3. BioLib.cz [cit. 2008-10-14]. Dostupné online. 
  4. DOLNÝ, Aleš. II.F.33, Metodika monitoringu evropsky významného druhu Ophiogomphus cecilia (Fourcroy, 1785) – klínatka rohatá. [s.l.]: Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, 2005. S. 4. 
  5. Vyhláška č. 175/2006 Sb.
  6. Obecné charakteristiky předmětů ochrany v rizikových chráněných územích a návrhy hodnot indikačních parametrů a managementových opatření, skupina: HMYZ. [s.l.]: AOPK ČR, 2007. S. 4-7. 
  7. DOLNÝ, Aleš. II.F.33, Metodika monitoringu evropsky významného druhu Ophiogomphus cecilia (Fourcroy, 1785) – klínatka rohatá. [s.l.]: Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, 2005. S. 5. 
  8. DOLNÝ, Aleš. II.F.33, Metodika monitoringu evropsky významného druhu Ophiogomphus cecilia (Fourcroy, 1785) – klínatka rohatá. [s.l.]: Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, 2005. S. 6. 
  9. OBENBERGER, Jan. Entomologie IV. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1958. S. 279.