Klášter minoritů (Mladá Boleslav)
Klášter minoritů v Mladé Boleslavi existoval v letech /1293/1345-1784. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Klášter minoritů v Mladé Boleslavi | |
|---|---|
 Klášter na Karmeli (2012) | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Mladá Boleslav |
| Ulice | Na Karmeli |
| Souřadnice | 50°24′54″ s. š., 14°54′11,16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | Minorité |
| Založení | /1293/1345 |
| Zrušení | 1784 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 35018/2-1651 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Založení a první etapa života kláštera editovat
O počátcích minoritského kláštera v Mladé Boleslavi se zprávy rozcházejí. Antonín Ludvík Frind tvrdí, že byl založen již roku 1293 a osazen 15 mnichy a 5 laickými bratry. Kostel s klášterem prý dal vystavět Jan z Michalovic, který podnikl v této době kajícnickou cestu do Francie. Klášter stál na hoře zvané Karmel (lokalita v Mladé Boleslavi). Páni z Michalovic zůstali trvale příznivci kláštera a roku 1345 nebo 1354 byl klášter rozšířen a přestavěn péčí Beneše z Michalovic. Někteří badatelé pokládali právě teprve tento letopočet za datum vzniku kláštera. Beneš z Michalovic se přičinil, aby přišlo roku 1345 celkem deset nových konventuálů a opat Oldřich, který byl z benediktinského řádu, klášter vysvětil. Klášter obdržel četné odkazy a dobře prosperoval. Již roku 1421 byl klášter husity poničen a mniši byli vyhnáni. Budovy však zůstaly stát a kolem roku 1500 byly dány k dispozici Českým bratřím, kteří na místě bývalého kláštera postavili bratrskou modlitebnu a nazvali ji horou Karmel.
Období protireformace editovat
Na počátku protireformace byla roku 1625 předána hora Karmel řádu bosých karmelitánů, kteří se domnívali, že to je jejich bývalý konvent. Proti tomu vystoupili minorité a dokázali, že objekt patřil původně jim a roku 1630 se opět do něj vrátili. V krátkém pětiletém období během třicetileté války nemohli bosí karmelitáni vyvinout v Mladé Boleslavi ani žádnou větší činnost.
Obnova po třicetileté válce editovat
V letech 1675–1711 minorité celý komplex opět opravili a zřídili i nový kostel sv. Bonaventury. Byly to jen nejnutnější a nuzné budovy, a proto se pokračovalo ve výstavbě dál. Teprve v letech 1727–1728 byl vybudován nový trakt, v němž byl umístěn refektář, kuchyně, spižírna a několik světnic. Pokračovala i stavba nové konventní budovy, zatímco starý konvent byl stále v troskách. Pro nedostatek prostředků však konvent byl ještě roku 1752 v takovém stavu, že hrozilo jeho spadnutí. Teprve od roku 1754 do roku 1767 byla konečně stavba ukončena, zřízena i nová oratoř a kostel byl upraven. To však se již přiblížila doba zániku minoritů v Mladé Boleslavi. Roku 1784 byl minoritský klášter zrušen a budovy byly předány piaristům, kteří přenesli své gymnázium z nedalekých Kosmonos do Mladé Boleslavi.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-06]. Identifikátor záznamu 146765 : Klášter piaristický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura editovat
- MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 160-161, 174.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter minoritů v Mladé Boleslavi na Wikimedia Commons - Bývalý klášter Minoritů - Mladá Boleslav
- Klášter minoritů/piaristů s kostelem sv. Bonaventury
