Otevřít hlavní menu

Klášter Slaný

františkánský klášter ve Slaném

Původně františkánský klášter, dnes klášter řádu bosých karmelitánů při kostele Nejsvětější Trojice ve Slaném. Je to barokní stavba z roku 1662. Nachází se v parku vedle hřbitova na Hlaváčkově náměstí čp. 221. Areál hřbitovního kostela s klášterem stojí severně od centra města a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.[1]

Klášter bosých karmelitánů ve Slaném
dříve Františkánský klášter
Klášter františkánů (dnes bosých karmelitánů) ve Slaném
Klášter františkánů (dnes bosých karmelitánů) ve Slaném
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský kraj
Místo Slaný
Ulice Hlaváčkovo náměstí
Souřadnice
Základní informace
Řád františkáni, bosí karmelitáni
Založení 1662
Odkazy
Kód památky 32450/2-565 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Klášter a kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném

Klášter byl postaven mezi lety 16551662, tedy v době, kdy byl obnoven kostel po zničení ve třicetileté válce roku 1623 z iniciativy českého katolického šlechtice, tehdejšího vlastníka slánského panství, Bernarda Ignáce Jana z Martinic. Po dokončení byl klášter předán řádu františkánů. Ti po příchodu do Slaného zprvu provizorně přebývali v domě na náměstí (nynějším čp. 8) a do nově budovaného kláštera ve stráni nad městem se nastěhovali v roce 1658, jak byla hotova první etapa stavby.[2] Roku 1665 V letech 1655 -- 1662 k němu byl přistaven klášter, kostel byl obnoven. klášter zachvátil požár, jehož následkem se zřítila jedna z věží kostela. Při následné rekonstrukci pak byla rozšířena loď kostela.

Josefínské reformyEditovat

Roku 1782 měl být klášter dekretem císaře Josefa II. zrušen, do kláštera dokonce dorazil komisař k soupisu majetku, nicméně z neznámých důvodů bylo od zrušení upuštěno. 1786 byl konvent pouze redukován. Návrh na zrušení byl předložen ještě roku 1795, s tím, že budovy mají být předány piaristům (srv. piaristická kolej ve Slaném) a císař roku 1802 vydal nařízení o nutnosti předání budov. Ke zrušení kláštera ale nedošlo, o což se zasloužil majitel panství Karel Clam-Martinic, jenž se u císaře přimluvil.

20. stoletíEditovat

Františkáni zde byli do roku 1950, kdy byl klášter komunistickým režimem násilně uzavřen a mniši vystěhováni. Mezi lety 19501989 měl různorodé využití, např. skladiště a sídlo autoškoly Svazarmu.

Roku 1992 byl vrácen ve velmi špatném technickém stavu františkánům, kteří ho v roce 1995 darovali bosým karmelitánům. Od roku 1996 ve Slaném žije a působí malá komunita bosých karmelitánů, kteří zahájili rozsáhlou rekonstrukci kláštera[3].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 144032 : klášter františkánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. STANĚK, Jan. Inventář hudebnin piaristické koleje ve Slaném. Vedoucí diplomové práce Jana Perutková. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudebních věd, 2014. .pdf. Kapitola 3. Historie řádu piaristů ve Slaném, s. 13. Bakalářská diplomová práce. 
  3. http://www.klasterslany.cz/historie

LiteraturaEditovat

  • BENEŠ, Petr Regalát a PŘIBYL, Vladimír. Františkánský klášter ve Slaném: 1655-1950. Ve Slaném: Vlastivědné muzeum, 2005. 61 s., viii s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-6123-3. [2]
  • Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P-Š, Academia, Praha 1980.
  • VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 638–641.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat