Otevřít hlavní menu

Křesoborský klášter (polsky Klasztor w Krzeszowie, německy Abtei Grüssau), je bývalý benediktinský klášter v dolnoslezském KrzeszówěPolsku, asi 16 km severovýchodně od Žacléře.

Klášter Křesobor
Klasztor w Krzeszowie
Budovy křesoborského kláštera
Budovy křesoborského kláštera
Lokalita
Stát PolskoPolsko Polsko
Kraj Dolnoslezské vojvodství
Místo Krzeszów
Souřadnice
Krzeszów
Krzeszów
Základní informace
Řád Řád svatého Benedikta, cisterciáci
Založení 1242, 1292
Zrušení 1289, 1810
Obnovení 1947
Mateřský klášter Opatovický klášter
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Logo polského památníku - Pomnik Historii

DějinyEditovat

 
Klášter Křesobor
 
Klášter Křesobor, kostel sv. Josefa

Založení klášteraEditovat

Benediktinský klášter založila 8. května 1242 Anna Česká, vdova po slezském a polském knížeti Jindřichovi II. Pobožném, jenž padl v bitvě u Lehnice. Klášter byl osídlen benediktinskými mnichy z Opatovického kláštera. Roku1289 benediktini klášter opustili, ale už 1292 ho osídlili cisterciáci. 1392 se Vévodství slezské Svídnice a s ním i klášter, stalo součástí Zemí Koruny české.

Za husitských válek v letech 1426-1427 byl klášter zničen a 70 mnichů bylo zavražděno. V polovině 15. století byl kostel obnoven, klášter však znovu utrpěl za Třicetileté války. Ještě v 17. století za opata Bernarda Rosy však znovu rozkvetl, roku 1689 bylo založeno klášterní gymnázium se stipendiáty z nemajetných rodin a opat podporoval i lékaře a mystického básníka Angela Silesia. Po připojení Slezska k Prusku v roce 1742 se z klášterního kostela stal farní kostel a přestavba kláštera mohla začít až 1768, jenže už roku 1810 byl klášter v sekularizaci zrušen.

20. stoletíEditovat

Po první světové válce byli němečtí mniši z pražského Emauzského kláštera v tehdejším Československu nuceni opustit město, přesídlili roku 1919 do prázdných klášterních budov v Křesoboru, tehdy patřícímu k Výmarskému Německu. Papež Pius XI. v roce 1924 klášter znovu povýšil na opatství, avšak již v roce 1940 klášter zrušila nacistická vláda a budovy zkonfiskovala pro účely sběrného tábora. Během bombardování Berlína v roce 1942 sem byla také přemístěna značná část sbírek Berlínské státní knihovny.

Postupimskou dohodou z roku 1945 dolnoslezské území připadlo pod polskou správu. Ačkoli byl po válce klášter navrácen mnichům, byli tito, coby etničtí Němci v květnu 1946 ze Slezska polskou vládou vyhnáni. Dějiny kláštera jsou rovněž spojeny s řádem svatého Benedikta a s klášterem Bad WimpfenBádensku-Württembersku, kam německá komunita z Křesoboru přesídlila roku 1947, když bývalé opatství přešlo do rukou Poláků. V témže roce byl Křesoborský klášter znovu osídlen polskými benediktinskými řeholnicemi, vysídlenými ze Lvova.

ZajímavostiEditovat

V roce 1946 se na cestu z kláštera vydal konvoj, naložený tisíci rukopisy - autografické partitury W. A. Mozarta (¼ jeho známé hudby), L. van Beethovena, J. S. Bacha a dalších skladatelů - který se však ztratil. Některé svazky se v roce 1965 ojevily ve Východním Německu, zbytek sbírky Berlinka na Jagellonské universitěKrakově a její status "krádeže umění" je dodnes předmětem sporů.

PamátkyEditovat

Klášter Křesobor patří mezi nejcennější umělecké památky ve Slezsku a na jeho stavbě i výzdobě se podíleli nejlepší umělci středoevropského baroka, například Kilián Ignác Dientzenhofer, Ferdinand Maxmilián Brokoff a jeho žák Antonín Dorazil, Petr Brandl, Joseph Anton Lachel nebo Michael Willmann a jeho nevlastní syn Jan Kryštof Liška.

  • Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1732-1736 je typický vrcholně barokní kostel s bočními oltáři v mělkých výklencích s emporami a se dvěma věžemi v průčelí, zřejmě ovlivněný K. I. Dientzenhoferem. Bohatou sochařskou a řezbářskou výzdobu, včetně chórových lavic a varhanní skříně podle návrhů F. M. Brokoffa vytvořil jeho žák Anton Dorazil a J. A. Lachel, obraz na hlavním oltáři i obraz sv. Jana Nepomuckého na bočním oltáři při jižní stěně namaloval Petr Brandl. Varhany z let 1732-1736 od Michaela Englera z Vratislavi se po nákladné opravě považují za nejlepší varhany ve Slezsku.
  • Kostel svatého Josefa z let 1692-1695 je jednolodní vrcholně barokní stavba bez věže s bohatě zdobeným západním průčelím. Stojí severozápadně od opatského kostela a na freskách uvnitř pracovali hlavně Michael Willmann a Jan Kryštof Liška.
  • V přízemí hlavní klášterní budovy se zachovala pozdně gotická kapitulní síň a barokní dvoupatrová knihovna. Pozornost zasluhuje i dům pro hosty, třípodlažní barokový palác.
  • Kalvárie s křížovou cestou o 38 zastaveních v krajině, zčásti uzavřených kaplích s plastickými výjevy uvnitř. Asi 2 km západně je v krajině plastická skupina, představující Ježíšovo narození v Betlémě.

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krzeszów Abbey na anglické Wikipedii a Kloster Grüssau na německé Wikipedii.