Kirjat Tiv'on

Kirjat Tiv'on (hebrejsky קִרְיַת טִבְעוֹן, v oficiálním přepisu do angličtiny Qiryat Tiv'on[3], přepisováno též Kiryat Tiv'on) je místní rada (menší město) v Izraeli, v Haifském distriktu, které vzniklo roku 1958 sloučením tří do té doby samostatných obcí: Tiv'on (טבעון) a Kirjat Amal (קריית עמל‎‎) a Elro'i (אלרואי‎‎).

Kirjat Tiv'on
קריית טבעון
Pohled na Kirjat Tiv'on z Karmelu
Pohled na Kirjat Tiv'on z Karmelu
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 100 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Haifský
Kirjat Tiv'on
Kirjat Tiv'on
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 8,419 km²[1]
Počet obyvatel 17 600 (2014[2])
Hustota zalidnění 2149,1 (r.2014) obyv./km²
Správa
Starosta David Arieli (דוד אריאלי)
Vznik 1937
Oficiální web www.ktv.org.il
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Leží přibližně 17 km jihovýchodně od centra Haify a 78 km severovýchodně od centra Tel Avivu. v nadmořské výšce 100 m na pahorcích, které oddělují Zevulunské údolí a Jizre'elské údolí. Podél západního okraje města protéká řeka Kišon.

Kirjat Tiv'on se nachází v hustě osídleném a zároveň intenzivně zemědělsky využívaném pásu. Osídlení v tomto regionu je ve své většině židovské, pouze na severní straně na město navazuje obec Basmat Tab'un obydlená izraelskými Araby, respektive Beduíny. Město Kirjat Tiv'on je na dopravní síť napojeno pomocí Dálnice číslo 75 z Haify do Nazaretu a Dálnice číslo 70, která vede na jih a jihozápad přes horský masiv Karmel do Izraelské pobřežní planiny. Poblíž msta prochází i železniční trať v Jizre'elském údolí obnovená roku 2016, na níž zde funguje stanice Jokne'am – Kfar Jehošua.

DějinyEditovat

Nedaleko Kirjat Tiv'on se ve starověku nacházelo židovské město a náboženské centrum Bejt Še'arim, tehdy jedno z největších v Galileji. Lokalita je v současnosti odkryta archeologickým výzkumem a začleněna do národního parku Bejt Še'arim. Poblíž se ve starověku nacházela ještě židovská vesnice Tiv'on, odkrytá archeology v severní části nynějšího města.

Novověké židovské osídlení tohoto regionu začalo počátkem 20. století, kdy zde získal Židovský národní fond první pozemky. Ve 20. letech se tu na nich, v lokalitě nazývané tehdy arabsky Šejch Abrik, usadil Alexander Zeid - jeden ze zakladatelů židovské obranné organizace ha-Šomer. Zpočátku zde ale pobýval sám, jen se svou rodinou. V roce 1932 jej a jeho syna zde napadli Arabové a Zeid byl zraněn.[4]

Mezitím ale izolované židovské osídlení tohoto regionu procházelo výrazným zahušťováním. Roku 1935 vznikla vesnice Elro'i. Jejími zakladateli byli židovští přistěhovalci z Kurdistánu, kteří se sem přesunuli z Haify. Téhož roku byla založena také osada Kirjat Charošet a 1937 došlo k založení osady Kirjat Amal.[5] Kirjat Amal byl založen 9. září 1937 skupinou osadníků z Haify. Po čase zde začala výstavba trvalých zděných domů.[6]

Během dvou let se zde tak utvořil blok tří židovských vesnic. Kirjat Charošet a Elro'i ležely v údolí při řece Kišon, zatímco Kirjat Amal na pahorcích nad nimi. Během arabského povstání, které probíhalo od roku 1936, čelili osadníci opakovaným útokům.[5] V červenci 1938 bylo při dvou takových útocích zabito šest obyvatel z Kirjat Charošet.[7] Mezi židovskými oběťmi z července 1938 byl i Alexander Zeid, zavražděný Araby nedaleko svého domu.[8]

Roku 1946 přibyla čtvrtá osada - Tiv'on.[5] Zdejší vesnice tehdy ještě těžily z polohy při železniční trati, která vedla z Haify do Sýrie podél Jizre'elského údolí. Trať byla později zrušena v důsledku první arabsko-izraelské války. Elro'i fungoval jako zemědělský mošav. K roku 1949 měl rozlohu 525 dunamů (0,525 km²) a žilo zde 437 lidí.[9]

V roce 1958 došlo ke sloučení dosud samostatných obcí Tiv'on, Elro'i a Kirjat Amal do jednoho města, které získalo název Kirjat Tiv'on. Roku 1979 pak k této obci byla připojena i vesnice Kirjat Charošet, která se nerozvíjela tak, jak bylo očekáváno.[5] Pahorky v okolí města jsou osázeny dubovými lesy. V obci funguje 23 mateřských škol, tři základní školy, náboženská základní škola a střední škola. Kirjat Tiv'on na severu sousedí s arabským městem Basmat Tab'un, se kterým má společný územní plán.[5]

DemografieEditovat

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 16 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 16 400 osob).[3]

Kirjat Tiv'on je středně velké sídlo městského typu s trvalým ale relativně mírným růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 17 600 lidí.[2]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19482 960
19493 940
19504 530
19516 470
19527 090
19537 480
19547 400
19557 700
19567 900
19578 850
19589 300
19599 300
RokObyvatelé
19609 400
19619 700
19629 650
19639 900
19649 950
19659 900
19669 850
19679 800
19689 700
19709 800
19719 800
19729 800
RokObyvatelé
19739 700
197410 600
197510 500
197610 300
197710 300
197810 300
197910 600
198010 800
198110 800
198211 000
198311 200
198411 200
RokObyvatelé
198511 300
198611 400
198711 400
198811 600
198911 800
199012 300
199112 600
199212 600
199312 500
199413 000
199512 525
199612 569
RokObyvatelé
199712 626
199812 714
199912 900
200013 041
200113 121
200213 300
200313 400
200413 600
200513 700
200614 000
200714 200
200816 300
RokObyvatelé
200916 500
201016 700
201117 100
201217 300
201317 500
201417 600
201517 900
201617 600
201717 700
201818 100

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-04]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 143, 170. (anglicky) 
  5. a b c d e נתונים כלליים,קרית טבעון - כך זה התחיל [online]. ktv.org.il [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. קרית עמל - ישוב עירוני [online]. tnuathaavoda [cit. 2010-01-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-521062-X. S. 25. (anglicky) 
  8. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. ISBN 3-89508-595-2. S. 204. (anglicky) 
  9. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat