Otevřít hlavní menu

Kinezika pochází z řeckého "kinemá" - pohyb nebo "kineim" - pohybovati. Patří do neverbální komunikace a zabývá se pohyby těla v sociální interakci a jejich koordinací. Tato koordinace vytváří specifickou eleganci a šarm v pohybové kultuře člověka. Z pohybových vzorců lze vysledovat např. zdravotní stav osoby. Někteří lidé s mimořádným pozorovacím talentem dokáží podle pohybů správně rozpoznat, v jaké náladě se člověk nachází.

Za zrod kineziky je považován rok 1867, kdy byla publikována práce francouzského fyziologa G. B. Duchenna o celkovém pojetí činnosti lidského svalového ústrojí.[1]

Pohyby určitých částí těla mají své speciální označení, např.:

  • chironomie neboli chirologie - zabývá se pohyby rukou
  • gestika - pohyby, které doprovázejí či nahrazují slovní projev, velká většina je vytvářena rukama

Základní pohybovou jednotkou je kin. Z kinů se skládají složitější jednotky, kinemy. Nadřízené kinemům jsou kinemorfy. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří kinemorfická konstrukce.[2] Kinezika rozeznává pohyby pravé (autentické) a nepravé (parakinetické). U nepravých pohybů se jedná o nonverbální signály k interpretaci pravých pohybů. Tentýž pohyb může v různých situacích vyvolat odlišnou interpretaci a naopak - tentýž obsah může být sdělen různými druhy pohybů (člověk může např. ukázat směr hlavou, rukou, prstem, nohou atp.)[1]

Složení pohybůEditovat

  • a) bodových činností - uchopení předmětu, trvají sekundy až desítky sekund
  • b) počtu pohybů - sledujeme celý pohybový děj (mytí, oblékání), trvají 5-20 minut
  • c) pohybové prezentace - pohyb po určitou dobu (např: od vstupu do ordinace až po odchod), trvají hodiny

SledováníEditovat

  1. rozsah pohybu - do šíře prostoru závisí na temperamentu.
  2. počet pohybů - zvýšený počet pohybů signalizuje napětí.
  3. různorodost pohybů - jinak se pohybuje člověk v agresi a jinak člověk v depresi.

Dále je sledováno, kdy pohyb začal, jakou měl akceleraci, kdy nastal jeho vrchol příp. změna směru pohybu, jak dlouho trval a kdy byl ukončen. Ve vzájemné interakci lidí se pozoruje soulad či nesoulad, koordinace či diskoordinace a také harmonie či disharmonie.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Jaro Křivohlavý, Jak si navzájem lépe porozumíme, kapitola Kinezika - řeč pohybů, str. 67
  2. R. L. Birdwhistell: Introduction to Kinesies. Univ. of Louisville Press 1952 (anglicky)

LiteraturaEditovat

  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988, 236 stran.
  • KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Já a ty. Praha: Avicenum, 1977, 234 stran.

Související článekEditovat