Kindermanagement (někdy psáno též odděleně kinder management) je urážlivé označení pro fenomén, kdy strategické pozice ve firmě, úřadu nebo jiné organizaci ovládnou relativně mladí lidé.

Příklady použití

editovat

Podle filosofky Anny Hogenové slovo pochází z Německa, kde označovalo snahy dávat do čela jen mladé, kteří upřednostňují jen výkonnost. Podle Hogenové jsou média v rukou kindermanagementu, tedy lidí, kteří by neudělali zkoušku na filozofii, ale zato mají velkou sebedůvěru v sebe a vyznávají, že podstatou bytí je moc.[1]

Podle zakladatelek sdružení Plus 50 se označení ujalo jako synonymum pro vrcholové vedení zejména v postkomunistických zemích; dávají jej do protikladu k funkčnímu modelu obvyklému na západě, který stojí na přirozené autoritě získané zejména zkušenostmi a znalostmi.[2]

Bývalá státní zástupkyně Marie Benešová označila tímto slovem lidi kolem Petra Dimuna.[3] Novinář Bohumil Pečinka uvádí, že jako kindermanagement byla posměšně označovaná skupina politiků, kterou se obklopil Jiří Paroubek: Hašek, Tejc, Petržílek, Dimun, Hamáček.[4] Jako kindermanagement byli úředníky označováni mladí lidé, které přivedl na ministerstvo spravedlnosti Pavel Němec. V této souvislosti článek na iDnes.cz zmínil i Stanislava Grosse, který byl ve věku 35 let nejmladším ministerským předsedou zemí EU, a jiné mladé politiky, kteří se dostali do čel politických stran i ministerstev.[5]

Česká levicová opozice údajně označovala jako „Julínkův kindermanagement“ tým připravující reformu zdravotnictví za ministra Julínka, jako jehož poradkyně působily například 26letá Lucie Bryndová a 29letá Henrieta Maďarová.[6] Na Slovensku se tak v roce 2004 označovala mladá generace úředníků na ministerstvech zdravotnictví a sociálních věcí, kterým bylo vytýkáno, že nedokáží sami prezentovat srozumitelně své vize a musí si na to najímat PR agenturu.[7] Julínkův tým označil jako kindermanagement například senátor Vladimír Dryml.[8] Dryml taktéž označil jako kindermanagement vedení ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou a místopředsedou Michalem Haškem, které bylo zvoleno na 36. sjezdu v březnu 2011.

V internetových diskusích a blozích jsou jako kindermanagement označována vedení mnoha známých i neznámých firem, nejčastěji třicátníci, ale někdy i čtyřicátníci (např. Martin Roman, Aleš Hušák, Július Rezeš a mnozí další).

Reference

editovat
  1. Jaroslav Skopal: Ze setkání Tyršova klubu v Praze Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., Sokol Přerov, 20. 2. 2010
  2. Plus 50: šance pro starší ročníky na trhu práce, iHNed.cz, 23. 7. 2009, zdroj: MPSV, též na [1][nedostupný zdroj], Práce & sociální politika, 7/2009, str. 6, autor (EM)
  3. Alena Hechtová: Vyprávění o Dimunovi: Je jako Goebbels, živí se lhaním Archivováno 27. 2. 2011 na Wayback Machine., Parlamentní listy.cz, 24. 2. 2011
  4. Bohumil Pečínka: Na téma modernizace – Reflexe posledního sjezdu ČSSD Archivováno 16. 4. 2014 na Wayback Machine., Revue Politika 3/2007, 20. 3. 2007
  5. Robert Čásenský, Petr Šimůnek, Jindřich Šídlo: Guláš za 540. Pan ministr obědvá, iDnes.cz, 26. 7. 2004
  6. Lenka Petrášová: Lidé, kteří vymýšlejí reformu zdravotnictví Zdn.cz, 28. 1. 2008, původní umístění
  7. Edita-Anna Bäck: Píár práca kindermanažmentu, komentáře SME.sk, 21. 8. 2004
  8. 2. den schůze Senátu ČR - 18. června 2009) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., projednávání novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, od 9:03 do 13:36 h.