Otevřít hlavní menu

Kfely

část obce Ostrov v okrese Karlovy Vary

Vesnice Kfely (německy Gfell) leží v Karlovarském kraji západně od města Ostrova směrem na Hroznětín. Kfely jsou především rovinaté a celé jsou roztaženy podél toku říčky Bystřice. Nacházejí se v nadmořské výšce okolo 410 m n. m. V roce 2011 zde trvale žilo 207 obyvatel.[1]

Kfely
Ostrov, Kfely, middle part.jpg
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 207 (2011)
Domů 66
Nadmořská výška 410 m
Lokalita
PSČ 363 01
Obec Ostrov
Okres Karlovy Vary
Katastrální území Kfely u Ostrova (4,55 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kfely
Kfely
Další údaje
Kód části obce 64874
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kfely spadají do správního území města Ostrova (od roku 1975). Při sčítání obyvatel v roce 2001 měly Kfely 153 obyvatel. K 26. 1. 2004 měly Kfely 57 domů, jejich počet vzrůstá, protože ve Kfelích probíhá velmi rychlý rozvoj.

Stejné jméno nese rovněž obec u Horního Slavkova, po níž se též jmenuje železniční zastávka na trati z Karlových Var do Mariánských Lázní.

HistorieEditovat

Není přímých dokladů, kdo a kdy ves založil. Jméno vzniklo ze základu Gefelle označujícího spád vodního toku, ale také poplatky či dávky, odváděné ve středověku obvykle z pozemků vrchnímu vlastníku půdy. Protože tok Bystřice zde není tak bouřlivý a ves byla drobným rytířským statkem, zprvu lénem tepelského kláštera, později královského loketského hradu, pravděpodobnější je druhá varianta.

Ves, rozložená na březích říčky Bystřice v Hroznětínské kotlině ve výšce okolo 400 m nad mořem, patří společně s Liticovem mezi nejníže položené vsi správního území Ostrova. Soudě podle polohy a chebského nářečí, kterým se zde až do konce 20. století mluvilo, lze soudit, že je ves dílem německých kolonistů z Frank.

V horní, západní části vsi vznikl dvůr Münchhof s tvrzí obklopenou valem a vodním příkopem, v dolní, východní části vznikl druhý dvůr s panským sídlem.

První písemná zmínka je z roku 1318. Mikuláš ze Kfel, který tehdy zřejmě ves držel, byl uveden jako svědek na listině, jíž byl osecký klášter obdarován jedním dvorem v Radoušově. Lze předpokládat, že Mikuláš je, ne-li zakladatelem, tedy jistě jedním z prvních příslušníků rodu Kfelířů, který zde sídlil. Jde snad o téhož Mikuláše, který v roce 1351 dostal lénem od tepelského opata dům se zahradou a loukou u říčky Bystřice. Darované území leželo podle Mikulášova popisu přímo naproti jeho dvoru ve Kfelích. Opat mu však daroval území jen doživotně a když Mikuláš brzy nato zemřel, rozloučil se jeho rod se Kfely navždy.

Koncem třicetileté války byla ves značně zpustošena, škody byly vyčísleny na 2311 zlatých 9 krejcarů.

V roce 1640 je ve Kfelích připomínán Benedict Räckel von Weynsberg. Panu Benedictovi patřilo tehdy ve Kfelích šest poddanských usedlostí (11 krav, 5 telat, 1 koza), v Dolním Žďáru tři usedlosti (4 koně, 1 vůl, 7 krav, 17 telat, 45 ovcí, 2 vepři, 7 koz) a ve Vykmanově také tři usedlost (3 koně, 5 volů, 3 krávy, 17 telat, 4 ovce, 1 vepř, 11 koz).

Výměrou polí i stavem dobytka se Kfely řadily vedle Borku a Liticova k nejmenším vsím ostrovského panství, zatímco počtem domů (14) patřily ke středně velkým.

V roce 1623 byla v Münchhofu celnice, z níž plynul ostrovské vrchnosti příjem 1 kopy míšenských grošů ročně, u dvora byl také mlýn o čtyřech složeních, nazvaný stejně jako dvůr podle původních majitelů Münchmühle, jehož majitel platil ostrovské vrchnosti roční činži 80 kop míšenských grošů. V okolí dvora se pěstoval chmel, byl zde i panský ovčín. Hnůj z panského ovčína museli podle urbáře z roku 1624 každoročně rozvážet na panská pole poddaní z Popova. Dostávali za to jídlo a mohli pást koně na panském.

 
Nové domky

V polovině 18. století bylo ve Kfelích 13 hospodářů z toho 4 v Münchhofu, v dolní části vsi 9. Mlýn o třech kolech byl už panský a v okolí bylo několik rybníků. Ještě v roce 1785 uvádí J.Schaller ve Kfelích 18 domů, v roce 1847 bylo domů už 40 se 243 obyvateli, dva rozparcelované panské dvory, jeden mlýn a samota zvaná Bergholz o dvou domech. Později se počet domů podstatně nezvyšoval, v roce 1930 jich bylo 42. V roce 1975 pak byla obec společně s osadou Hluboký připojena ke správnímu území města Ostrova. Co se obchodů a služeb týče, jsou Kfely závislé na Ostrově a Hroznětíně, kam je pravidelné autobusové spojení (1× za hodinu na obě strany).

První panské sídlo, tvrz, kterou vybudoval Mikuláš ze Kfel na uměle vytvořeném ostrůvku uprostřed rybníka, zaniklo až roku 1842. V 19. století zanikl i blízký poplužní dvůr s mladším panským novým stavením.

Nejmladší kfelské panské sídlo, dodnes stojící dům čp. 29, bylo vybudováno v dolní, východní části vsi. Dobu jeho vzniku nelze zatím přesně stanovit. Podle tvaru okenního ostění v patře západní fasády může jít o období pozdní renesance. Dům byl v roce 1726 přestavěn, nad vchodem se zachoval kamenný znak vévodů saskolauenburských z doby úpravy objektu na poplužní dvůr. Podle archivních dokladů byl znak vytvořen a osazen v roce 1727. Současný půdorys patrové budovy odpovídá půdorysu, který zachytil katastrální plán z roku 1842. Z doby přestavby pochází patrně členění vnitřního prostoru a valené klenby v některých místnostech. Roku 1998 byl tento objekt navržen na prohlášení za nemovitou kulturní památku. V současné době je soukromým vlastnictvím.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 274. 

Externí odkazyEditovat