Kersti Kaljulaidová

estonská politička

Kersti Kaljulaidová (estonsky Kersti Kaljulaid; * 30. prosince 1969 Tartu, Estonsko) je estonská politička a v letech 2016–2021 prezidentka Estonska, která ve funkci vystřídala Toomase Hendrika Ilvese. Stala se tak první ženou v prezidentském úřadu a ve 46 letech zároveň nejmladší osobou v nejvyšší ústavní funkci země.[1][2]

Kersti Kaljulaidová
Kersti Kaljulaid - 2018.jpg
5. prezidentka Estonska
Ve funkci:
10. října 2016 – 10. října 2021
Předseda vládyTaavi Rõivas
Jüri Ratas
Kaja Kallasová
PředchůdceToomas Hendrik Ilves
NástupceAlar Karis
Stranická příslušnost
ČlenstvíErakond Isamaaliit (2001–2004)

Narození30. prosince 1969 (52 let)
Tartu
ChoťGeorgi-Rene Maksimovski
PříbuzníRaimond Kaljulaid (sourozenec)
Alma materTallinna Mustamäe Gümnaasium (od 1987)
Tartuská univerzita (do 1992)
Profeseúřednice, konzultantka, ředitelka, politička a obchodnice
Náboženstvíluteránství
OceněníEvropan roku (2009)
Cena svornosti (2014)
řetěz Řádu národního znaku (2016)
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy (2021)
Dame Grand Cross with Collar of the Order of Merit of the Italian Republic
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.president.ee
CommonsKersti Kaljulaid
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kersti Kaljulaidová (2021)

ŽivotopisEditovat

KariéraEditovat

Kersti Kaljulaidová v roce 1992 vystudovala biologii na univerzitě v Tartu a v roce 2001 zde získala také titul MBA v oboru management.[1] Ve svém prvním oboru nenašla uplatnění a tak v 90. letech 20. století již jako mladá matka působila jako manažerka pro telekomunikační společnost a potom pro investiční banku.[1][2] V roce 1999 se dostala k politice.[2]

Mezi lety 1999 a 2002 byla ekonomickou poradkyní premiéra Marta Laara a v roce 2002 se stala jako první žena ředitelkou elektrárny.[1][2] Při tom se věnovala také publicistice a jako analytička psala o sociálních a ekonomických tématech a o tématech Evropské unie. Mezi lety 2004 a 2016 působila v Evropském účetním dvoře jako estonská zástupkyně.[1]

Dříve byla členkou pravicové konzervativní strany Vlast.[1][2]

Prezidentka zeměEditovat

Na konci srpna 2016 proběhla tři hlasování parlamentu ohledně nové hlavy státu, ale žádné nebylo úspěšné. V září tak proběhlo zvláštní voličské grémium, ale ani to neuspělo a proces se tak vrátil do rukou parlamentu, který na začátku října hlasoval znovu.[1]

Ačkoliv při této volbě měla Kaljulaidová protikandidáty, např. nezávislého právníka Allara Jökse, bývalého eurokomisaře Siima Kallase z vládnoucí Reformní strany či bývalou ministryni Mailis Repsovou z opoziční Estonské strany středu, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Při volbě tak neměla reálného soupeře. Ze 101 poslanců hlasovalo 81 pro a 17 konzervativců proti, přičemž minimum pro zvolení bylo 68 hlasů.[1] Při registraci kandidátů získala dokonce 90 hlasů, včetně všech členů vládní koalice a 23 opozičních poslanců.[2]

Kaljulaidová se oficiálně ujala funkce 9. října 2016 a slavnostní přísahu v parlamentu složila 10. října. Na inauguraci přišla s dosluhujícím prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem.[3]

Osobní životEditovat

Ze dvou manželství Kaljulaidové vzešly čtyři děti a stala se také babičkou.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i Estonsko má první prezidentku. ČT24 [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f ČTK; BAROCHOVÁ, Anna. Estonci do čela země zvolili poprvé ženu, evropskou účetní Kaljulaidovou. iDNES.cz [online]. 2016-10-03 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. 
  3. Nová estónska prezidentka Kersti Kaljulaidová zložila prísahu. teraz.sk [online]. 2016-10-10 [cit. 2016-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat