Keramika s brázděným vpichem

Keramika s brázděným vpichem (německy Furchenstichkeramik) je typ keramických nádob nacházený nejčastěji na hradištích a výšinných sídlištích hlavně starého eneolitu.[1] Keramika s brázděným vpichem se vyskytuje na území Slovinska, Maďarska, Rumunska, Rakouska, Moravy a sporadicky i Čech, Slezska a Posálí.[2] V odborné literatuře se vyskytuje i pod názvy keramika typu Retz (archeologická lokalita v Dolních Rakousích), typ Retz-Křepice, typ Křepice, Retz-Křepice-Bajč, Bajč-Retz-Křepice.[1]

Charakteristika editovat

Keramické tvary typické pro tuto skupinu jsou džbánek a koflík,[zdroj⁠?] jejichž povrch byl zdoben vpichy spojenými tažením do žlábků, které sloužily jako základ barevnou (hlavně bílou) inkrustovanou výzdobu.[1]

Výrobci keramiky s brázděným vpichem nejsou známi, většinou se vyskytuje na výšinných sídlištích pozdní lengyelské kultury, kultury s nálevkovitými poháry a badenské kultury.[1] Je tedy otázkou, zda se jedná jen o určitý projev těchto kultur či zda se jedná o importy, které se na tato sídliště dostala obchodem či s nově příchozím obyvatelstvem.[zdroj⁠?] Některé hypotézy spojují keramiku s brázděným vpichem s šířením znalostí zpracování mědi. Snad se jednalo o módní zboží spojené s obřadními či prestižními obřady.[1] V užším pojetí je keramika s brázděným vpichem samostatnou archeologickou kulturou v období mezi pozdní lengyelskou a badenskou kulturou.[2]

Hlavní naleziště v Čechách editovat

Právě nálezy na lokalitách Cimburk a Čáslav, které ležely na obchodních stezkách (později známých jako Haberská a Libická stezka) a sloužily jako emporia, sloužily jako důkaz pro hypotézu spojení keramiky s brázděným vpichem s obchodem.[3]

Hlavní naleziště na Moravě editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Brázděný (tažený) vpich, s. 34–35. 
  2. a b ZÁPOTOCKÝ, Milan. Keramika s brázděným vpichem a synchronizace Čech, Moravy a středního Podunají ve starším eneolitu. Archeologické rozhledy. 2000, roč. LII, čís. 4, s. 595–596. Dále jen Zápotocký (2000). Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  3. Zápotocký (2000), s. 603.

Literatura editovat