Kerčský průliv

Kerčský průliv (ukrajinsky Керченська протока, rusky Керченский пролив, v antice známý jako Bospor Kimmerský, též Bospor Kerčský) je průliv mezi ČernýmAzovským mořem, svíraný Tamanským poloostrovem na východě a Kerčským poloostrovem (který je součástí Krymského poloostrova) na západě. Průliv je široký 4,5 až 15 km a hluboký maximálně 18 m. Průlivem prochází od severu k jihu hranice mezi UkrajinouRuskem (Krasnodarský kraj).

Kerčský průliv
Maximální hloubka 18 m
Šířka 4,5 km
Délka 15 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celek Černé moře, Atlantský oceán
Sousední celky Černé moře, Azovské moře
Světadíl Evropa
Stát RuskoRusko Rusko
UkrajinaUkrajina Ukrajina

Historie a dopravaEditovat

Na podzim roku 2003 se stal průliv předmětem sporu mezi těmito dvěma státy, po tom co Rusko začalo dne 29. září 2003 se stavbou hráze z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla.[1] V neděli 11. listopadu 2007 se v průlivu rozlomil ruský tanker Volganeft-139 převážející mazut; do moře uniklo přes 1000 tun suroviny.[2]

 
Kerčský průliv

V roce 2018 byl otevřen Krymský most, překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po ruské anexi Krymu.[3] Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven bilaterální smlouvou z roku 2003, která lodím pod ukrajinskou vlajkou zajišťuje právo na volný přístup do Azovského moře (přičemž ruské úřady mohou tato plavidla podrobit inspekci), v roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů BerďanskMariupol. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.[4]

25. listopadu 2018 došlo v průlivu k incidentu, při kterém ruská pobřežní služba zabránila proplutí třem ukrajinským lodím.

22. ledna 2019 došlo v průlivu k explozi a následnému požáru dvou lodí plujících pod tanzánskou vlajkou. K výbuchu na tankerech Maestro a Kandi došlo při přečerpávání stlačeného plynu v mezinárodních vodách asi 25 km od pobřeží Krymu. Zahynulo při něm nejméně 14 námořníků. Lodní provoz v průlivu nebyl zastaven.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČTK; iDNES.cz. Rusko a Ukrajinu rozdělila stavba hráze. iDNES.cz [online]. 2003-10-23 [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. 
  2. Rozlomený tanker zamořil mazutem Kerčský průliv. iDNES.cz [online]. 2007-11-11 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  3. Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu. iDNES.cz [online]. 2018-05-15 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  4. Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-09-23 [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. 
  5. Při požáru dvou lodí v Kerčském průlivu vybuchl tanker. Zemřelo nejméně deset lidí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-21 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat