Ke-wu

pojem neokonfuciánské filozofie

Ke-wu (čínsky pchin-jinem géwù, znaky 格物), zkoumání věcí či proniknutí k podstatě věcí je pojem neokonfuciánské filozofie.

Termín se objevuje ve Velkém učení v souvislosti s postupem učení a sebezdokonalování Ve standardním pořadí osmi stupňů učení zavedeném Ču Sim je prvním z nich, následovaným č’-č’, rozšířením poznání, a s ním často spojovaným do sousloví „zkoumání věcí a rozšíření poznání“, ke-wu č’-č’.[1] „Zkoumáním věcí“ Ču Si a další neokonfuciánští filozofové jeho školy (škola principu) mínili rozsáhlé studium, zahrnující co nejvíce věcí a oblastí. Stoupenci školy srdce/mysli (Wang Jang-ming a další) nepovažovali tak široce založené studium za nutné a místo něho kladli důraz na pochopení principu společného všem věcem zkoumáním a zpytováním vlastní mysli/srdce.[1] Wang Jang-ming tak posunul význam termínu ze „zkoumání věcí“ na „učinění úmyslů správnými“, „napravení věci v mysli“.[2] Přitom za první a výchozí stupeň učení považoval „opravdovost úmyslu“ (čcheng-i, v Ču Siho pořadí až třetí).[3]

Reference editovat

  1. a b LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 167. 
  2. CHENG, Anne. Dějiny čínského myšlení. Praha: DharmaGaia, 2006. xv + 695 s. ISBN 80-86685-52-7. S. 505. 
  3. Liščák, s. 257.