Katedrála v Segedínu

katedrála v Maďarsku

Katedrála v Segedínu (maďarsky Szegedi dóm nebo Fogadalmi templom) je římskokatolická katedrála v diecézi Segedín-Csanád postavená v letech 1914–1930 v novorománském slohu. Stavbu navrhl architekt Frigyes Schulek.

Katedrála v Segedínu
Katedrála v Segedínu
Katedrála v Segedínu
Místo
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Souřadnice
Map
Základní informace
ZasvěceníPanna Maria
Architektonický popis
ArchitektFrigyes Schulek
Stavební slohnovorománský sloh
Výstavba1930
Další informace
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Pohled od severovýchodu
 
Detail průčelí a věž sv. Demetria

V noci 12. března 1879 rozvodněná Tisa zasáhla větší část města a zahynulo okolo 150 lidí. Voda opadla po třech měsících. Přes 5 400 domů bylo zničeno a asi 60 000 obyvatel zůstalo bez přístřeší. Císař František Josef I. město navštívil 17. března a rozhodl o jeho rozsáhlé rekonstrukci.[1] Pomoc přicházela z různých evropských i jiných zemí. Obyvatelé města se také zavázali postavit novou katedrálu. Vybrali pro ni místo, kde dříve stál středověký kostel sv. Demetria. Z kostela zbyla původní věž (Dömötör-torony), nejstarší stavba v Segedínu.

V soutěži na stavbu katedrály se sešlo 35 návrhů a zvítězil v ní architekt Frigyes Schulek, který projektoval například Rybářskou baštu v Budapešti. Jeho původní návrh byl obdobou pařížské baziliky Sacré-Cœur. Katedrála měla být obložena bílými kameny. Plán přepracoval architekt Ernő Foerk do dnešní podoby. Byl inspirován cihlovou architekturou v Lombardii a na stavbu místo kamene tedy použil levnější pálené cihly. S pracemi se začalo v srpnu 1913. Základní kámen byl položen 21. června 1914, ale práce byly v souvislosti s první světovou válkou, pak revolucí a inflací na několik let přerušeny. Intenzivně se znovu rozeběhly v roce 1923, kdy se stal Segedín znovu sídlem biskupství. Katedrála byla dokončena 24. října 1930. Slavnostně byla otevřena za přítomnosti maďarského regenta Miklóse Horthyho a ministra Kuna Klebelsberga.

PopisEditovat

  • Exteriér: Segedínská katedrála je zasvěcena Panně Marii. Je čtvrtým největším kostelem v Maďarsku. Má kapacitu až 5 000 osob. Byla založena na půdorysu trojlodní baziliky s transeptem a polokruhovou apsidou. Má dvojici věží v průčelí, dvojici menších věží při závěru a kupoli nad křížením hlavní lodi s transeptem. Nad postranními loděmi je ochoz (triforium). Dvě dominantní věže v průčelí jsou vysoké 91 metrů a v horních patrech mají pět zvonů. Na východní věži je umístěn největší zvon o váze 8 537 kg. Je druhý největší v zemi a byl odlit v roce 1927. Další čtyři zvony mají hmotnost 2 670 kg, 1 000 kg, 580 kg a nejmenší zvon sv. Terezy 250 kg. Kupole má výšku 54 metrů. Průčelí je novogotické s kruhovou rozetou nad vchodem. Nad hlavním vstupem je v nice umístěna třímetrová socha korunované Madony s Ježíškem, ochránkyně Maďarska. Po stranách vchodu jsou sochy sv. Jana Kapistrána (vlevo) a sv. Gerarda ze Segedínu (vpravo), od sochaře Ištvána Tótha. Po stranách madony je na fasádě v mozaikách vyobrazeno 12 poprsí apoštolů.
  • Interiér: Oltáře jsou tesané z bílého mramoru. Před původním hlavním oltářem s motivy Kristových pašijí stojí biskupský baldachýn se současným oltářem čelem k lidu. Postranní oltáře v transeptu jsou zasvěceny patronům Maďarska, sv. Vojtěchovi, sv. Štěpánovi, sv. Ladislavovi a sv. Demetriovi. Okna jsou vyplněna barevnými vitrážemi: v rozetách v transeptu jsou protějškové motivy Nejsvětějšího srdce Ježíšova a srdce Mariina, erby uherských panovnických a hlavních šlechtických rodů, v oknech lodí postavy světců, například Jana Nepomuckého. V kupoli je malba Seslání Ducha svatého. Varhany mají 9 740 píšťal a patří mezi největší v Evropě.
  • Obnova: V letech 2014–2015 proběhla velká rekonstrukce celé katedrály, včetně archeologického průzkumu. Po ní byly pro turisty zpřístupněna věž sv. Demetria, krypta, návštěvnické centrum a západní věž. Z věže je vyhlídka na město z výšky 46 metrů, vede k ní 302 schodů. Současně s katedrálou byl podél přilehlého náměstí vystavěn blok budov biskupství, kde sídlí biskup a vysoká škola.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  • Katastrofa segedinská. Národní listy. 1879-03-18, roč. 19, čís. 65, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-08-19]. 
  • Externí odkazyEditovat