Kastovní systém v Indii

(přesměrováno z Kastovnictví)

Kastovní systém v Indii (v dévanágarí वर्णाश्रम varnášrama) představuje ve své původní podobě vyhodnocení a kodifikaci indické společnosti do čtyř různých vrstev na základě různotvárnosti založené na duchovním vývoji. Toto rozdělení bylo poprvé zmíněno v Rgvédě [1] (1500 až 1000 př. n. l.) jako čtyři součásti těla věčného puruši (ústa, paže, stehna a chodidla) [2] a v pozdějších výkladových dílech (Manusmrti [3] a Bhagavadgíta [4]) se přenáší tyto součásti i na společnost opírající se o tvrzení v upanišadách, že Brahmá, stvořitel vesmíru, vytvořil z těchto součástí čtyři společenské vrstvy:

  1. bráhmany (kněze) z úst,
  2. kšatrije (válečníky) z paží,
  3. vaišji (obchodníky, řemeslníky a zemědělce) ze stehen a ti měli žlutou barvu
  4. šúdry (služebníky a dělníky) z chodidel.

Ášrama je sanskrtský výraz, který se vztahuje ke čtyřem stádiím individuálního života:

  1. brahmačarja – 25 let života s učitelem,
  2. grhastha – 25 let života v rodině,
  3. vánaprastha – 25 let života v ústraní a
  4. sannjása – 25 let života v celibátu.

Toto rozdělení se později stalo součástí životního stylu hinduismu a v různých podobách se projevuje dodnes. Každý hinduista se narodí do jedné z více než 4000 podkast, zvaných džáti. Mimo tento systém stojí bezkastovní obyvatelstvo, tzv. nedotknutelní nebo také dalité, kterých je asi 200 milionů, tedy 16,6 % indického obyvatelstva.[5]

Původní kastovní systém (varnášrama) je často zaměňován s rozdělením společnosti podle rodu (džáti). Tento chybný výklad vznikl během portugalské koloniální nadvlády v Indii v 16. století. Tehdy byl pojmenován tento systém portugalským slovem „casta“ (rod, rodina, kmen), což je překlad sanskrtského slova džáti. Kastovní systém (varna-ášrama) je jeden z nejvíce nepochopených, chybně interpretovaných a zneužitých filosofických konceptů. Původní vyhodnocení společnosti na základě různotvárnosti založené na duchovním vývoji bylo zneužito prosazováním teorie nadřazenosti na základě původu. Pasáže ve védských spisech dědičnou nadřazenost zásadně vylučují.[3][6]

Historický vývoj editovat

Árjové v Indii editovat

 
Nedotknutelní (daliti) v Indii

Indoíránci, kteří vzešli z migrace lidu jámové kultury ve východní Evropě, zavedli kastovní členění společnosti kolem roku 1500 př. n. l. po svém příchodu na indický subkontinent, kde si podmanili původní drávidské obyvatelstvo tmavší pleti. Sami sebe někdy nazývali Árjové.[7] V Indii Árjové na základě výše citovaných písem dělili obyvatelstvo do čtyř vrstev, tříd (varen). Každá varna představuje část lidského těla a má přidělenou barvu:

  • Bráhmani (kněží) – ústa; barva bílá
  • Kšatrijové (válečníci, politici, státní správa) – paže, barva červená
  • Vaišjové (obchodníci, řemeslníci a zemědělci) – stehna; barva žlutá
  • Šúdrové (služebníci, dělníci, bezzemci) – chodidla; barva černá

Mimo toto rozdělení stojí daliti (nedotknutelní), také páriové či čandalové, kteří nepatří do žádné varny. Konají tu nejšpinavější práci, žijí pod hranicí chudoby a ostatní varny je tedy považují za nečisté. Jejich přítomnost nebo už jen samotný jejich stín může způsobit rituální poskvrnění.[8]

Portugalská nadvláda editovat

Západní svět se poprvé seznámil se systémem varna-ášrama během portugalské koloniální nadvlády v Indii v 16. století. Tehdy byl pojmenován tento systém portugalským slovem „casta“ (rod, rodina, kmen). Neznalost indických kulturních a náboženských tradic posílená předsudky způsobila, že tento klasifikační systém byl definován jako směs třídního rozdělení společnosti a náboženské víry. To byla jediná možnost jak definovat védskou filosofii a dharmické zákony v termínech, které byly pochopitelné pro západní filosofické koncepty a sociální struktury té doby.

Britské impérium editovat

 
Příslušníci indické kasty v roce 1837
 
Příslušníci kasty zlatníků v roce 1837
 
Příslušníci kasty ševců v roce 1837

Tento výklad vyhovoval i pozdější koloniální mocnosti – britskému impériu, protože umožňoval dříve jednolitou indickou společnost rozdělit, a tím snadněji ovládnout.[9] Během expanze Britské východoindické společnosti v 18. století byly poskytovány různým společenským vrstvám výsady a tím se rozdělení společnosti dále prohlubovalo.[10] Během koloniální nadvlády britského impéria v Indii došlo k mnoha vzpourám, které podnítila nespokojenost kmenových vůdců s britskou nadvládou a nerespektováním tradičních indických sociálních struktur.[11]

  1. Halba vzpoura (1774–1779)
  2. Bhopalpatnam vzpoura (1795)
  3. Bhil vzpoura (1822–1857) [12]
  4. Paralkot vzpoura (1825)
  5. Tarapur vzpoura (1842–1854)
  6. Maria vzpoura (1842–1863)
  7. První válka o nezávislost (1856–1857) [13]
  8. Bhil vzpoura, začala u Tantja Tope v Banswara (1858) [14]
  9. Koi revolta (1859)
  10. Gond vzpoura, začala u Ramji Gond v Adilabad (1860) [15]
  11. Muria vzpoura (1876)
  12. Rani vzpoura (1878–1882)
  13. Bhumkal vzpoura (1910)

Během britské nadvlády se začala vymezovat území (rezervace) pro „nejchudší společenské třídy“ a v roce 1935 byl vypracován zákon, který nabyl účinnosti v roce 1937. V tomto zákoně nabyl platnosti i nový termín – „scheduled caste“ (navržená kasta) a vznikl seznam navržených kast. Podkladem pro tento seznam bylo sčítání indického obyvatelstva v roce 1891:

Společenská vrstva Příklad Zastoupení %
Zemědělci Kurmi, Mali, Lodha 20%
Úředníci Chamar, Dosadh, Dom 13%
Válečníci Džat, Radžput, Maratha, Nair 12%
Řemeslníci Lohar, Sunar, Džulaha 12%
Pastýři Ahir, Gadaria, Dhangar 7%
Lesní kmeny Santhal, Gond, Bhil 7%
Odborníci Nambudri, Bhat, Kajasth 6%
Služby Nai, Dhobi, Kandoi 6%
Obchodníci Agrawal, Khatri, Balija, Barnwal 5%
Dělníci Musahar, Bagdi, Bawari 3%
Rybáři Kahar, Mallah 3%
Jiná povolání Vaidja, Mirasi, Bhand 2%
Kočovníci Waddar, Nat, Beldar 1%

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Rgvéda 9.112.3 "I am a bard, my father is a physician, my mother's job is to grind the corn."
  2. Rgvéda 10.90.12 "The Brahman was his mouth, of both his arms was the Rajanya made. His thighs became the Vaisya, from his feet the Sudra was produced".
  3. a b Manusmrti 10.65: "Tak jako může syn šúdry dosáhnout hodnosti bráhmana, tak může i syn bráhman dosáhnout hodnosti šúdry a toto platí i pro toho, kdo se narodil jako vaišja nebo kšatrija"
  4. Bhagavadgíta 4.13 - "Stvořil jsem čtyři varny podle rozdělení kvalit a činů".
  5. HONS, Pavel. Kasta a basta: prokletí kast se z Indie šíří do západního světa. A / Věda a Výzkum [online]. Akademie věd ČR, 14. října 2022. Dostupné online. 
  6. Kastovní systém (8.12.2006)
  7. A co Árjové? Počátky Indoíránců a zrození rasového mýtu. Ľudia, mýty & dejiny [online]. 18. srpna 2022. Dostupné online. 
  8. Za jízdu na koni kamenování, za knírek smrt. Indie bojuje i v 21. století s diskriminací nejnižších kast. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 27. března 2022. Dostupné online. 
  9. Bate Crispin, Race, Caste and Tribe in Central India Archivováno 25. 3. 2009 na Wayback Machine., 1995, Centre for South Asian Studies, School of Social & Political Studies, University of Edinburgh, ISBN 1-900795-02-7
  10. Alavi Seema, Sepoys And The Company Tradition and transition in Northern India 1770-1830, Oxford University Press India, 1998, ISBN 0-19-563484-5
  11. Tribal Protests and Rebellions. www.chhattisgarhnris.com [online]. [cit. 2008-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-04. 
  12. P. 111 The Freedom Struggle in Hyderabad: A Connected Account By Hyderabad (India : State).
  13. First Indian War of Independence
  14. P. 32 Social and Political Awakening Among the Tribals of Rajasthan By Gopi Nath Sharma.
  15. P. 420 Who's who of Freedom Struggle in Andhra Pradesh By Sarojini Regani.

Literatura editovat

  • Prameny Hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. vydání, ISBN 80-85905-62-0
  • Sri Aurobindo, The Human Cycle, The Ideal of Human Unity, War and Self-Determination, Sri Aurobindo Ashram Trust 1970, ISBN 81-7058-281-4
  • Aggarwal, Patrap, Caste and Social Stratification Among Muslims in India, Manohar. 1978.
  • B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004

Související články editovat

Externí odkazy editovat