Otevřít hlavní menu

Chrám svatého archanděla Michaela (Petřín)

kostel v Praze

Chrám sv. archanděla Michaela též karpatský kostelík sv. Michala apod., je celodřevěný pravoslavný chrám tzv. bojkovského typu, postavený v druhé polovině 17. století v obci Velké LoučkyMukačeva na Ukrajině. V roce 1929 byl v Podkarpatské Rusi rozebrán, převezen a znovu postaven v Kinského zahradě na Smíchově v Praze 5.[1]

Karpatský pravoslavný chrám
svatého archanděla Michala
Pravoslavný kostelík sv. Michala
Pravoslavný kostelík sv. Michala
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Hlavní město Praha
Souřadnice
Karpatský pravoslavný chrám svatého archanděla Michala
Karpatský pravoslavný chrám
svatého archanděla Michala
Základní informace
Církev Československá pravoslavná církev
Diecéze Eparchie pražská
Užívání Rumunská pravoslavná církev
Architektonický popis
Stavební sloh lidové baroko
Typ stavby kostel
Výstavba 2. polovina 17. století
Specifikace
Stavební materiál dřevo
Odkazy
Adresa Kinského zahrada
Oficiální web http://pravoslavnacirkev.cz/
Kód památky 40347/1-1389 (PkMISSezObr) (součást památky Letohrádek Kinských)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a charakter stavbyEditovat

 
Kostel sv. Michala v Kinského zahradě
 
Vstupní část kostelíka

Kostel byl zbudován v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Charakteristickým znakem tohoto slohu je členění chrámového půdorysu na tři přibližně čtvercové roubené části, nad nimiž se zvedají roubené věže, střechy jsou kryty šindeli. Budova je přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahuje 17 metrů a zakrývá prostor ve chrámu určený pro ženy, pro nějž se v lidové slovesnosti vžilo označení babinec. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku.

Chrám sv. Michaela byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven do původní podoby hned dvakrát. V roce 1793 jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Ke druhému stěhování došlo v roce 1929, když Rusíni kostel, jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, věnovali Praze, která tehdy byla jejich hlavním městem. Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo 10. září 1929. Ceremoniálu byli přítomni čelní představitelé města Prahy, guvernér Podkarpatské Rusi dr. Anton Beskid a krojovaní občané Medvedovců. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.[2][3]

SoučasnostEditovat

Počátkem roku 2008 získala dřevěný chrám do užívání Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku, resp. Rumunská pravoslavná církev. Každou neděli a každé pondělí se zde koná svatá liturgie.

Chrám je po předběžné dohodě se správcem přístupný veřejnosti. Duchovním správcem je jerej Andrei Ioan Danciu.

OdkazyEditovat