Karol Štúr (básník)

slovenský básník, kněz a učitel
Tento článek je o slovenském básníkovi. O signatáři Martinské deklarace pojednává článek Karol Štúr (právník).

Karol Štúr (25. března 1811, Trenčín[1]13. ledna 1851, Modra[2]) byl slovenský básník, kněz a učitel. Užíval také pseudonymy Drahotín spod Rokoše a Drahotín Štúr.

Karol Štúr
Narození25. března 1811
Trenčín
Úmrtí13. ledna 1851 (ve věku 39 let)
Modra
Povoláníspisovatel, učitel a básník
PříbuzníĽudovít Štúr (sourozenec)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se jako nejstarší syn učitele, přičemž měl ještě tři mladší bratry a sestru. Vyrůstal v Uhrovci, vzdělání získával na gymnáziu v Győru, v Šoproni a na bratislavském evangelickém lyceu, které ukončil v roce 1833. Zde i v roce 1829 založil Společnost česko-slovanskou (spolu s Samem Chaloupkou, Danielem Lichardem a dalšími) a ve školním roce 18321833 byl jejím místopředsedou a knihovníkem. Ve vzdělávání pokračoval studiem teologie a pracoval jako vychovatel v obci Záriečie. V letech 18351836 studoval v Berlíně, pak byl jistý čas u rodičů v Uhrovci a od roku 1838 působil jako kaplan ve Vrbovém.

V roce 1839 se stal profesorem a rektorem na evangelickém gymnáziu v Modre, kde v roce 1843 přijal i několik studentů, kteří odešli z bratislavského lycea na protest proti zbavení jeho bratra Ľudovíta profesury. Od roku 1846 byl slovenským farářem v Modre a své profesorské místo svěřil Jánu Kalinčiakovi. Ačkoliv se přímo neúčastnil revolučního hnutí v letech 18481849, často byl perzekvován, a to i pro činnost bratra Ľudovíta. Společně s ním byli v boji proti maďarizaci podporováni hrabětem Zayem. Karol Štúr zemřel ve věku 39 let, zůstala po něm vdova a sedm dětí, o které se staral dále jeho bratr Ľudovít.

TvorbaEditovat

Básně začal skládat jako student, přičemž vycházel ze své záliby v antických vzorech. Své básně psal česky. Mezi jeho díla patří i časoměrný žalozpěv k úmrtí profesora Samuela Zsigmondyho, žalozpěv ke smrti Karla Hynka Máchy, ale také několik prozaických útvarů s lidově-výchovným zaměřením. Svá díla publikoval v almanachu Plody a v několika časopisech. Světabolné nálady překonával ve svých dílech povzbuzováním k činorodé práci, ale také stále jasnějšími slovanskými perspektivami. Kromě vlastní tvorby se také věnoval překladům z řečtiny, kde překládal zejména Platóna a Aristofana.

DíloEditovat

  • 1836 – Starobylí Řekové (vyšlo v almanachu Plody)
  • 1836 – Rozchod Hektora s Andromache (vyšlo v almanachu Plody)
  • 1836 – Mé rozkoše (vyšlo v almanachu Plody)
  • 1836 – Na odcházejícího Sokrata (vyšlo v almanachu Plody)
  • 1844 – Ozvěna Tatry, dvoudílná báseň
    • 1. část – Zpěvy (lyrická): naříká nad bídou Slováků, zaostalostí ducha, národní neuvědomělostí a maďarizačním útlakem
    • 2. část – Pověsti (epická): vychází z pověstí o slovenských hradech
  • Nad hrobem Homerovým
  • Slavěny nářek
  • Pouť mladého pěvce, žalozpěv na památku smrti Karla Hynka Máchy
  • Slzba
  • Dlhá chvíle

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Štúr na slovenské Wikipedii.

  1. Záznam o křtu v matrice evangelického církevního sboru v Trenčíně
  2. Záznam o úmrtí v matrice evangelického církevního sboru v Modre

Externí odkazyEditovat