Karl von Geusau (dolnorakouský politik)

rakouský člen dolnorakouského zemského sněmu, člen rakouské Říšské rady, válečník a šlechtic

Karl von Geusau (??? – 17. ledna 1875[1]) byl rakouský politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Karl von Geusau
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1868
Ve funkci:
1873 – 1874
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???

Narození19. listopadu 1809
Vídeň
Úmrtí17. ledna 1875
Vídeň
Profesevoják a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Po absolvování Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě nastoupil roku 1828 k husarskému regimentu (pluku) císaře Ferdinanda č. 3. Ze služby byl se ctí propuštěn roku 1837 v hodnosti rytmistra. Poté se ujal správy svého majetku. Do armády se nakrátko vrátil v roce 1848, kdy zorganizoval a vedl divizi dobrovolných polních myslivců s cílem potlačit maďarskou revoluci. Za zásluhy během této kampaně byl povýšen do hodnosti majora.[2]

Dále působil jako statkář,[3] věnoval se zemědělství a lesnímu hospodářství.[2] Roku 1865 koupil za 12 000 zlatých statek Arbesbach v Dolních Rakousích. Je tehdy uváděn jako majitel velkostatků Engelstein a Ehrendorf.[4]

Byl aktivní i politicky. Již v roce 1861 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii velkostatkářskou.[3] Zemský sněm ho 10. ledna 1866 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích. Mandátu se ale nemohl ujmout, protože Říšská rada nebyla svolána. Opětovně získal zemský mandát 27. února 1867 a o pár dní později ho sněm delegoval do Říšské rady.[3] Rezignace byla oznámena dopisem 11. května 1868. Do parlamentu se vrátil v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, opět za velkostatkářskou kurii.[5] Na mandát v Říšské radě rezignoval v říjnu 1874.[6]

Zemřel 17. ledna 1875[4][7] ve Vídni (Schellinggasse 7)[8] v 66. roce věku.[2] Pohřben byl na svém panství Engelstein.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matricula Online, Sterbebuch Grossschoenau 1867-1906, sign. 03/06, s. 6. Dostupné online.
  2. a b c d Nachrichten aus der Gesellschaft. Wiener Salonblatt. Leden 1875, roč. 6, čís. 4, s. 7. Dostupné online. 
  3. a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Geusau (Carl Freiherr von), s. 101. (německy) 
  4. a b Die Geschichte Arbesbachs [online]. forst.arbesbach.at [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=3336
  7. Telegramy Posla z Prahy. Posel z Prahy. Leden 1875, čís. 15, s. 3. Dostupné online. 
  8. Leichenbegängniß. Wiener Zeitung. Leden 1875, čís. 15, s. 2. Dostupné online.