Karl von Coudenhove
Hrabě Karl Maria von Coudenhove (2. prosince 1814 Vídeň – 28. srpna 1868 Bad Ischl) byl rakouský generál z rodu Coudenhove. Od mládí sloužil v armádě a vynikl v bojích v Uhrách v letech 1848–1849. Nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1866). Jeho potomci zdědili majetek na jižní Moravě (Kunštát) a užívali příjmení Coudenhove-Honrichs.
| Karl Maria hrabě z Coudenhove | |
|---|---|
 Erb rodu Coudenhove | |
| Narození | 2. prosince 1814 nebo 3. prosince 1814 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. srpna 1868 (ve věku 53 let) Bad Ischl  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | komorník a voják |
| Choť | (1851) Leopoldine von Honrichs zu Wolfswarffen (1826–1894) |
| Děti | František Josef z Coudenhove Augusta z Coudenhove Karl von Coudenhove Cuno von Coudenhove |
| Rodiče | František Ludvík z Coudenhove a Augusta z Löwensternu |
| Příbuzní | Marie Anežka Coudenhove-Honrichs (vnučka) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantska, jehož členové později vstoupil do služeb Habsburské monarchie a v roce 1790 získali říšský hraběcí titul. Narodil se jako čtvrtý syn c. k. polního podmaršála hraběte Františka Ludvíka Coudenhove (1783–1851). Jako podporučík vstoupil v roce 1833 do armády a sloužil u různých posádek v monarchii. Postupoval v hodnostech (rytmistr 1842, major 1849), vyznamenal se v bojích proti uherským povstalcům v letech 1848–1849 a obdržel Řád Marie Terezie. V roce 1856 byl povýšen na plukovníka a později byl velitelem posádky ve Staré Boleslavi (1859–1866). V roce 1859 dosáhl hodnosti generálmajora a byl jmenován císařským pobočníkem. Zúčastnil se prusko-rakouské války a v bitvě u Hradce Králové velel 3. sboru jezdeckých záloh. V roce 1866 byl povýšen na polního podmaršála, ale již o rok později ze zdravotních důvodů odešel do výslužby.[1] Byl též c. k. tajným radou a komořím. Zemřel v Bad Ischlu, kde je také pohřben.
Rodina editovat
Jeho manželkou byla od roku 1851 baronka Leopoldina Honrichsová (1826–1894), c. k. palácová dáma a dáma Řádu hvězdového kříže. Měli spolu šest dětí. Po vymření rodu Honrichsů přijali synové jméno Coudenhove-Honrichs a zdědili velkostatek Kunštát na Moravě.[2]
Karlův mladší bratr František Karel (1825–1893) založil rodovou linii Coudenhove-Kalergi sídlící v západních Čechách na velkostatku Poběžovice.
Děti editovat
- 1. Josefa Leopoldina (6. 7. 1853 Pápa – 16. 3. 1940 Kiel)
- ⚭ (1873) hrabě Josef Bedřich František von Hahn (14. 11. 1847 – 13. 6. 1933 Kiel)
- 2. Augusta Gabriela Josefína (12. 2. 1855 Budapešť – 22. 4. 1933 Křetín)
- ⚭ (1872) hrabě Theodor Desfours-Walderode (25. 4. 1841 Hrubý Rohozec – 1. 5. 1894 Křetín)
- 3. František Josef (20. 9. 1856 Kecskemét – 26. 12. 1912 Kunštát)
- ⚭ (1889) hraběnka Marie Thekla Coudenhove-Kalergi (31. 5. 1865 Poběžovice – 27. 3. 1933 Kunštát)
- 4. Konrád Kuno (15. 3. 1858 Kecskemét – 6. 6. 1915 Vídeň)
- ⚭ (1887) hraběnka Ernestine Maria Breuner-Enckevoirt (17. 8. 1861 Grafenegg – 22. 10. 1945)
- 5. Karel Josef (18. 7. 1859 Kunštát – 19. 1. 1920 Petropavlovsk-Kamčatskij)
- ⚭ (1883) Paula von Handel (6. 8. 1863 Bad Vöslau – 21. 5. 1934 Oberstdorf)
- 6. Alžběta Leopoldina (20. 8. 1860 Kunštát – 19. 1. 1932 Vídeň), svobodná a bezdětná
Související články editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Služební postup in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 29 dostupné online
- ↑ Rodina Coudenhove in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1868; s. 182 dostupné online
Literatura editovat
- Von Königgrätz bis an die Donau. Darstellung der Operationen des österreichisch-preußischen Feldzuges 1866 nach der Schlacht bei Königgrätz. »Das Österreichische Kavalleriekorps Holstein und das Vordringen der preußischen Hauptkraft gegen Wien.« Za použití polních dat C. a K. válečného archivu, zpracováno důstojníkem generálního štábu[1]
