Karl Freudenthal

Karl Freudenthal, též Carl Freudenthal (30. června 1861 Vídeň[1][2][3]28. srpna 1941 Immendorf[1][2][3]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Karl Freudenthal
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1893 – 1915
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověr. velkostatku

Narození30. června 1861
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. srpna 1941
Immendorf
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
ChoťAgatha Freudenthal
RodičeRudolf Eugen Wrbna-Freudenthal
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Karl Freudenthal se narodil jako nemanželský syn Karl Müller Anně Müllerové a Rudolfu Eugenu Wrbna-Freudenthalovi. Otec se k němu roku 1876 přihlásil, poté došlo ke změně jména a propůjčení stavu svobodného pána. Karlova matka Anna byla (nemanželská) dcera Bedřicha Schwarzenberga.[4]

Od roku 1886 byl statkářem v Immendorfu.[1] Vystudoval Tereziánskou akademii ve Vídni.[2]

Byl politicky činný. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1893 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil v roce 1896, 1902 a 1909. Zemským poslancem byl do roku 1915. Od ledna 1910 do ledna 1915 byl náměstkem zemského maršálka (předsedy zemského sněmu). Od roku 1896 byl místopředsedou a od roku 1902 předsedou poslaneckého klubu Strany ústavověrného velkostatku.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích.[5] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako svobodný pán Karl von Freudenthal, statkář.[6] Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-12-26]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b c EHRENKROOK, Hans Friedrich. Genealogisches Handbuch der adeligen Häuser, Svazek 22, Svazek 115, Svazek 127. [s.l.]: Starke, 1998. 655 s. Dostupné online. ISBN 9783798008151. S. 82. (německy) 
  3. a b KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 31. (německy) 
  4. https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Freudenthal.shtml
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=1102&size=45
  7. Das Vaterland, 19. 1. 1901, s. 2.

LiteraturaEditovat

  • ŽUPANIČ, Jan. Vznik rodu Wrbna-Kaunitz. In MALÍŘ, Jiří a Martin RÁJA. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Brno 2010, s. 237–257. ISBN 978-80-86488-61-5.