Karel z Harrachu

vojenský poradce císaře Ferdinanda II.

Karel z Harrachu, říšský hrabě na Rohrau (1570, Rohrau – 25. května 1628, Praha) byl poradce císaře Ferdinanda II. Štýrského (1578–1637).

Karel z Harrachu
Karl Graf von Harrach.jpg
Narození1570
Rohrau
Úmrtí25. května 1628 (ve věku 57–58 let) nebo 16.jul. / 26. května 1628greg. (ve věku 57–58 let)
Praha
Místo pohřbeníAugustiniánský kostel, Vídeň
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1627)
Manžel(ka)Marie Alžběta ze Schrattenbachu
DětiArnošt Vojtěch z Harrachu
František Vojtěch z Harrachu
Otto Bedřich z Harrachu
Leonard VII. z Harrachu
Maxmiliána Harrachová
Alžběta Harrachová
Kateřina Harrachová
RodičeLeonhard von Harrach a Marie Jakobe von Hohenzollern
Funkcetajný rada
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodil se jako syn svobodného pána Leonarda z Harrachu a hraběnky Marie Jacoby,vévodkyně z Hohenzollernu. Oženil se s Marií Alžbětou ze Schrattenbachu (1.8.1537–1618), dcerou Maxmiliána von Schrattenbach, s níž měl pět synů a sedm dcer.

Politická kariéraEditovat

Po studijních letech a cestování po Evropě roku 1594 nastoupil do státní úřední služby jako dolnorakouský vládní rada a vrchní podkoní. Sloužil jeden rok v Nizozemí a vrátil se do Rakouska, zúčastnil se válečného tažení do Uher, podílel se na potlačení vzpoury hornorakouských dělníků v solivarech, bojoval mezi císařem Rudolfem II. (1552–1612) a jeho bratrem Matyášem (1557–1619) a zúčastnil se také války proti Benátkám. Vyslovil se pro zvolení Ferdinanda II. (1578–1637) za císaře a zúčastnil se vítězné bitvy na Bílé hoře. Byl přítomen konfiskacím českých stavovských majetků a odměněn ziskem českého panství.

Vedle knížete Jana Oldřicha z Eggenbergu (1568–1634) se stal ve dvacátých letech 17. století nejvlivnějším rádcem císaře, v roce 1622 byl nejmladším v účastníkem říšského sněmu v Řezně (Regensburgu) a byl mluvčím Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna (1583–1634), který se jako vdovec roku 1623 oženil s Harrachovou sedmou dcerou Isabelou Kateřinou (1601-1655), kterou velmi pravděpodobně nakazil syfilitidou, takže na vrozenou syfilis zemřel jejich jediný syn i těžce postižená vdova[1].

PříbuzenstvoEditovat

Další Harrachova dcera Kateřina si vzala Valdštejnova bratrance Maxmiliána z Valdštejna a dcera Maxmiliána se provdala za Adama Erdmana hraběte Trčku. Z jeho pěti synů se Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) stal arcibiskupem pražským a později kardinálem.

Závěr životaEditovat

Karel z Harrachu zemřel 25. května 1628 v Praze. Jeho rodina dědila navzdory uzavřené dědické smlouvě po Valdštejnově smrti jen nepatrnou část Valdštejnova majetku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl von Harrach na německé Wikipedii. - neúplný

  1. Albrecht z Valdštejna, Inter arma silent musae. Katalog výstavy, editoři E. Fučíková a L. Čepička, Praha 2008, s. 414

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat