Karel van Mander (květen 1548, Meulebeke - 2. září 1606, Amsterdam) byl holandský malíř narozený na území dnešní Belgie (tehdy Španělské Nizozemsko). Je řazen k manýrismu. Byl též spisovatelem a překladatelem, psal divadelní hry, básně i písně.

Karel van Mander
Karel-van-mander-schilderboeck.JPG
Narození květen 1548
Meulebeke
Úmrtí 11. září 1606 (ve věku 58 let)
Amsterdam
Místo odpočinku Oude Kerk
Děti Karel van Mander
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Malířství se vyučil u Lukáše de Heere v Gentu. Poté, v letech 1573–1577, působil v Itálii. Pak se vrátil do vlasti, ale jako protestant musel z katolické oblasti roku 1583 prchnout do holandského Haarlemu, kde spolu s Hendrikem Goltziusem a Corneliem Corneliszem založili malířskou školu. Od roku 1604 žil v Amsterdamu. Většina jeho obrazů je dnes uložena v Říšském amsterdamském muzeu (Rijksmuseum Amsterdam).

Jeho nejoceňovanějším dílem je ovšem kniha Het schilder-boeck (Malířská kniha), vydaná roku 1604, která má význam především pro kunsthistorii, neboť obsahuje část zvanou Het leven der doorluchtige Nederlandsche en Hoogduitsche schilders (Životopisy slavných nizozemských a hornoněmeckých malířů) a je dodnes základním pramenem pro studium starého nizozemského malířství. Van Mander svůj výklad začíná u bratrů van Eyckových a celkem předkládá 175 portrétů holandských, vlámských a německých malířů z 15. a 16. století. G. A. Bredero připojil k Schilder-boecku roku 1618 i biografii van Manderovu.

Většina jeho divadelních her jsou biblické tragédie (Dat hooge Liedt Salomo, Olijfbergh ofte Poema van den laetsten Dagh, Bethlehem d. i. Broothnys inhoudende den Kersnacht en de Klaeglieden Jeremiae, Schriftuerlijcke Liedekens aj.)

Přeložil do vlámštiny Vergilovu knihu Bucolica a Georgica, prvních 12 knih Iliady a knihu Proměny Publia Ovidia Naso.[1][2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat