Karel Wilfert mladší

česko-německý sochař (1879–1932)

Karel Wilfert mladší, také Josef Karel Wilfert (17. února 1879 Cheb nebo Krásno[2]17. ledna 1932 Cheb) byl česko-německý sochař období secese a realismu, a pedagog.

Karl Wilfert
Narození17. února 1879
Cheb
Úmrtí17. ledna 1932 (ve věku 52 let)
Cheb
Povolánísochař a učitel
RodičeKarl Wilfert[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pomník císařovny Alžběty ve Feldafingu
Alegorie malířství a sochařství na fasádě Modrého domu v Praze
Pomník Adalberta Stiftera v Horní Plané

ŽivotEditovat

Pocházel z rodiny chebského sochaře Karla Wilferta staršího (1847–1916), v jehož dílně se od dětství učil kameníkem a sochařem. Ve 14 letech odešel do Prahy studovat dekorativní sochařství na Uměleckoprůmyslové škole, absolvoval u Stanislava Suchardy. V letech 1895–1901 vystudoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze ve třídě profesora Josefa Václava Myslbeka. Za svou školní práci, sochařskou kompozici Svět práce, byl při studiu oceněn první a druhou státní cenou. Dále absolvoval několik studijních cest, rád jezdil do Itálie a do Francie. Od roku 1904 bydlel v Praze – Bubenči v domě čp. 216/VII v ulici Jana Zajíce. Dal si postavit vilu podle projektu Josefa Zascheho letech 1908 – 1909 dva roky učil v Praze 7 Na Špejchaře v Modrém domě čp. 291/VII, který dal postavit pro svou rodinu a pro soukromou uměleckoprůmyslovou školu, kterou společně s grafikem Richardem Heinrichem Teschnerem založil a vedl. Po jejím zrušení se vrátil do Chebu a vilu Teschnerovi prodal.

Dochovaná dílaEditovat

  • Pomník císařovny Alžběty z Františkových Lázní, carrarský mramor, (roku 1919 přenesen do Feldafingu v Bavorsku
  • Kamenný památník s bronzovou bustou Johanna Wolfganga Goetha, park ve Františkových Lázních
  • Pomník Kláry Nonnerové, obchodnice a mecenášky města, park ve Františkových Lázních[3]
  • Pomník císaře Josefa II. z Chebu, bronz; r. 1919 odstraněn a uložen ve skladišti, kde přišel o paži; po roce 1989 instalován do parku ve Františkových Lázních
  • Pomník Adalberta Stiftera, bronz, Horní Planá 1906
  • Pomník s bronzovou bustou Friedricha Schillera, žula, bronz, Cheb, vztyčen ke 100. výročí Schillerovy návštěvy Chebu (1892) - dílo otce Karl Wilfert staršího (1847–1916)
  • Busta Angela Neumanna, barytonisty a ředitele Stavovského a později Národního divadla v Praze (foyer Národního divadla)
  • Krypta rodiny Wilfertů na hřbitově v Chebu – dílo otce a syna Wilfertů
  • Pieta a portál rodinné hrobky Catinelli na hřbitově v Chebu, carrarský mramor a žula, na hřbitově v Chebu
  • Dekorace fasády a interiérů Modrého domu, Na Špejchaře v Praze, návrh architekt Josef Zasche, zde Wilfert 2 roky učil
  • Památník (obelisk) německým obětem prusko-rakouské války a 1. světové války, žula, Výsluní u Chebu
  • Památník obětem 1. světové války se sochou sedícího rytíře, Lázně Kynžvart, Náměstí Republiky
  • Památník obětem 1. světové války, pískovec a bronz, 1928; Hranice u Aše (dříve Roßbach)

Zničená, uloupená nebo nezvěstná dílaEditovat

  • Při dopravě kamene, sádrový model, vystaven r. 1900 na výstavě Krasoumné jednoty v Čechách[4]
  • Pomník esperantisty Ludwika Lazara Zamenhofa s pamětní deskou, žula, bronz, ve Františkových Lázních; zničen antisemity roku 1939
  • Pomník německého rytíře v Chomutově; stržen roku 1945, dochoval se jen žulový sokl
  • Bronzové plastiky atlantů a karyatid v šachtě Glauberova pramene IV. ve Františkových Lázních
  • Sochy z náhrobků v Horních Lomanech

ČlenstvíEditovat

  • Byl členem Metznerbundu, Krasoumné jednoty v Čechách a Sdružení německých výtvarníků v Čechách, v letech 1906–1908 byl jeho předsedou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-26]
  2. V pražské policejní přihlášce k pobytu z roku 1904 uvádí jako rodiště Schönfeld-Eger, tedy Krásno nad Teplou, kde se narodil také jeho otec [1]
  3. Centrum pro dějiny sochařství:http://www.socharstvi.info/autori/karl-josef-wilfert-ml/
  4. Ilustrovaný seznam exponátů 61. výroční výstavy Krasoumné jednoty, 1900, s. 56, č. kat. 593

LiteraturaEditovat

  • Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl; L–Ž, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1993,

Externí odkazyEditovat