Karel Vorovka

český matematik a spisovatel
Na tento článek je přesměrováno heslo Vorovka. Možná hledáte: Karel Vorovka starší.

Karel Vorovka (3. února 1879, Praha-Nové Město[1]15. ledna 1929, Praha-Bubeneč[2]) byl český matematik, filosof a spisovatel.

Karel Vorovka
Karel Vorovka
Karel Vorovka
Narození3. února 1879
Praha-Nové Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. ledna 1929 (ve věku 49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníspisovatel a matematik
RodičeKarel Vorovka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Karel Vorovka se narodil 3. února 1879 filologu a historikovi Karlu Vorovkovi (18421914) a Marii Vorovkové, rozené Höhmové (1850 - ?). Vyrůstal v Praze i se svou mladší sestrou Růženou (1884 - ?). 1. 9. 1910 se v Tuklatech oženil s Jaroslavou Novotnou (1887- ?)[3]. Karel odmaturoval v roce 1897 na reálném gymnáziu v Křemencové ulici v Praze. Poté studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se připravoval na dráhu středoškolského učitele matematiky a fyziky. V roce 1902 dosáhl titulu doktora filozofie za práci O křivkách obalujících a ve stejném roce vykonal i zkoušky učitelské způsobilosti. Svoji učitelskou dráhu započal již v roce 1901 na reálce na Vinohradech a po dvou letech přešel do Pardubic, kde získal definitivu. V roce 1905 se vrátil do Prahy na Staroměstskou reálku a zde jako středoškolský profesor působil až do svého přechodu na univerzitu. V roce 1919 se habilitoval pro filosofii matematiky, když předložil spis Úvahy o názoru v matematice (vyšel již v roce 1917). V roce 1921 se stal mimořádným profesorem filozofie exaktních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1924 profesorem řádným. Na fakultě působil v semináři pro metodologii a dějiny věd přírodních a exaktních (společně s prof. Emanuelem Rádlem) jako vedoucí oddělení logiky a dějin věd exaktních. V roce 1926 byl zvolen do stálého výboru pro pořádání filozofických kongresů a stal se členem Královské české společnosti nauk. V letech 19121922 pracoval ve vědecké radě matematické sekce Jednoty československých matematiků a fyziků.

Karel Vorovka patří mezi nejvýznamnější české filozofy první poloviny 20. století. Zabýval se především filozofií matematiky a fyziky, kriticky se vyjadřoval ke stavu české filozofie ve 20. letech 20. století (Polemos. Spory v české filosofii v letech 1919-1925. Praha 1926). Na zaměření jeho vědeckých prací měly vliv především myšlenky Henriho Poincarého (1854-1912) a Ernsta Macha (1838-1916). V roce 1921 vydal svoji zřejmě nejvýznamnější práci Skepse a gnóse. Ve stejném roce se s Ferdinandem Pelikánem podílel na založení Ruchu filozofického (časopis měl poskytovat prostor autorům, kteří nesouhlasili s Krejčího nekritickým přeceňováním pozitivismu v České mysli). Příspěvkem k oslavě jubilea Immanuela Kanta (1724-1804) se stal v roce 1924 spis Kantova filosofie ve svých vztazích k vědám exaktním, která vyšla nákladem Jednoty československých matematiků a fyziků. V letech 1925 až 1926 se zamyslel nad filozofií T. G. Masaryka v pracích Několik myšlenek o Masarykově filosofii a jeho Světové revoluci a Česká mravní hegemonie a příští česká válka.

Zemřel roku 1929 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Až po Vorovkově smrti vyšel v roce 1929 jeho nejrozsáhlejší spis Americká filosofie.

Dílo editovat

  • Úvahy o názoru v mathematice, 1917
  • Skepse a gnóse. Poznání filosofické, 1921
  • Kantova filosofie ve svých vztazích k vědám exaktním, 1924
  • Dvě studie o Masarykově filosofii, 1926
  • Polemos. Spory v české filosofii v letech 1919–1925, 1926
  • Masarykova filosofie českých dějin, 1928
  • Americká filosofie, 1929

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky Karel Vorovka z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostelu sv.Apolináře na Novém Městě pražském
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny v Dejvicích, sign. MGDEJ Z3, s. 1
  3. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat