Karel Paták

Narozen 27. 12. 1931, zemřel 15. 4. 2014 v Berouně. Výtvarník a výtvarný pedagog.

Karel Paták (27. prosince 1931 Vojkovice15. dubna 2014 Beroun) byl český malíř, grafik, ilustrátor a učitel, který působil zejména na Berounsku.

Karel Paták
Narození27. prosince 1931
Vojkovice
Úmrtí15. dubna 2014 (ve věku 82 let)
Beroun
Povolánívýtvarník, pedagog a umělecký pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Narodil se ve Vojkovicích nad Ohří do smíšené česko-německé rodiny. Po záboru Sudet se s rodiči odstěhoval do obce Hvězda ve středních Čechách a později do Loděnice u Berouna. Ke konci druhé světové války vypuklo v Loděnici povstání a veškeré německé obyvatelstvo bylo zadrženo v budově místní školy, včetně matky Karla Patáka. Na žádost místního lékaře Bürgnera byla ale propuštěna, aby mohla pečovat o svého nemocného syna Karla. To jí pravděpodobně zachránilo život, jelikož ostatní němečtí příslušníci byli popraveni mezi Vráží a Berounem během přesunu do sběrného tábora v Berouně. V místě této události byl vztyčen kříž se jmény obětí.[1] Umělcovy vzpomínky na tuto událost byly zaznamenány v projektu Paměť národa.[2]

Po druhé světové válce nastoupil na Státní grafickou školu v Praze a poté byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde studoval mezi lety 1951–1956 pod vedením prof. Vladimíra Pukla. Jeho závěrečnou prací byl soubor litografií – portrétů hrdinů francouzské revoluce. Jeho spolužáci byli například Jaroslav Šerých nebo Jiří Šalamoun.

Po absolvování získal místo učitele v Lidové škole umění v Berouně, kde pracoval v období 1964–1989.

S příchodem sametové revoluce pomáhal založit buňku Občanského fóra v Loděnici. V roce 1990 se stal starostou obce a tuto funkci vykonával po tři volební období.

Zajímal se o historii obce a zejména o osud Cífkovy vily v Loděnici a přilehlé vinice[3], která byla v restituci vrácena původním vlastníkům. Budova následně několikrát změnila majitele a chátrala. Až v roce 2012 bylo započato s opravami[4]. Nyní budova slouží jako ženský klášter. Místní budovu nazývají též „zámeček“ nebo jen „vinice“.

Literární dílo editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. HUSÁROVÁ, Kateřina Nič. Kříž obětem masakru u zabitého postaven. Berounský deník. 2008-06-30. Dostupné online [cit. 2021-12-28]. 
  2. Karel Paták (1931 - 2014). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  3. Zámek v Loděnici. Příběhy domů [online]. Česká televize, 2007 [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 
  4. V loděnickém „zámečku“ se něco děje. muzeum-beroun.cz [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat