Karel Matyáš
Karel Matyáš (5. listopadu 1825 Valašské Klobouky[3][4] – 10. února 1882 Valašské Klobouky[4][5]) byl rakouský politik českého původu (ovšem fakticky národnostně nevyhraněný) z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Valašských Klobouk.
| Karel Matyáš | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1862 | |
| Starosta Valašských Klobouk | |
| Ve funkci: 1859 – 1864 | |
| Předchůdce | Mikuláš Raška[1] |
| Nástupce | František Bratmann |
| Ve funkci: 1873 – 1880 | |
| Předchůdce | Jan Šuchma[2] |
| Nástupce | Antonín Matyáš |
| Narození | 5. listopadu 1825 Valašské Klobouky  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. února 1882 (ve věku 56 let) Valašské Klobouky  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Frant. Jenovéfa Pšenčíková |
| Příbuzní | Antonín Matyáš (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Byl synem koželužského mistra Karla Matyáše a Rozálie Matyášové rozené Raškové. Vyučil se koželuhem a působil také jako koželužský mistr. V roce 1849 se jeho manželkou stala Františka Jenovéfa rozená Pšenčíková. Měli 13 dětí. Od poloviny 50. let byl aktivní v komunální politice. V roce 1856 je uváděn jako druhý radní a v červenci 1859 se stal starostou Valašských Klobouk. V tomto úřadu setrval do července 1864, kdy ho nahradil František Bratmann.[4]
Počátkem 60. let se zapojil krátce i do vysoké politiky. V zemských volbách 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice. Rezignoval roku 1862.[6] Pak ho na sněmu nahradil Václav Koller.[4]
Do starostenské funkce se potom ještě vrátil, od července 1873 do října 1880. V jeho druhém období coby starosty se město podílelo na stavbě činžovního domu čp. 107 a školy čp. 108. Došlo k postupnému dláždění náměstí, opravě kašny, pořízení hodinového stroje na radnici, rozšíření hřbitova a snahám o výstavbu železniční tratě skrz Vlárský průsmyk. Koncem 70. let čelil starosta rostoucí opozici, kterou představovali František Bratmann a Antonín Přemyslovský. V říjnu 1880 Matyáš odstoupil z postu starosty a uznal svou vinu v otázce obecního účetnictví. Novým starostou se stal Antonín Matyáš. Ve vzpomínkách místního podnikatele a pozdějšího starosty Františka Šerého byl Karel Matyáš popsán následovně: „nebyl ani Slovan, ani Němec, ale – Ekonóm. V městě jako starosta snažil se být nestranným, s besedou i záložnou při volbách vždy se spojoval, ale i do kasina chodíval, aby prý Němci nedělali oposici. Duchem byl asi nakloněn více kasinu. Jeho mnohočlenná rodina, částečně již dospělé děti, zaměstnáni byli v rodinných podnicích a společensky šli rovněž spíše s kasinem, ač některé dcerky i národní vědomí projevovaly. Při volbách, při naší soustavě dvou stran – beseda, kasino – míval Matyáš přátele na obou stranách.“[4]
O národnostní nevyhraněnosti Karla Matyáše psal i dobový tisk. List Našinec ho roku 1873 označil za bývalého národovce, který se nyní prý přidal k ústavákům (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná) a ve volbách do Říšské rady roku 1873 podpořil Johanna von Chlumeckého místo kandidáta Moravské národní strany (staročeské) Františka Aloise Šroma. Antonín Matyáš, jeho bratr, naopak patřil mezi stoupence Moravské národní strany.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Valašskokloboucký zpravodaj, duben 2014, Galerie představitelů Valašských Klobouk.
- ↑ Valašskokloboucký zpravodaj, květen 2014, Galerie představitelů Valašských Klobouk.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Valašské Klobouky
- ↑ a b c d e f GALERIE PŘEDSTAVITELŮ VALAŠSKÝCH KLOBOUK [online]. valasskeklobouky.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Kniha zemřelých Valašské Klobouky, 1861–1902, s. 207.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Ve Valšských Kloboukách. Našinec. Říjen 1873, čís. 126, s. 2. Dostupné online.
