Otevřít hlavní menu

Karel Langer

český malíř

Karel Langer (16. ledna 1878 v Jaroměři2. května 1947 v Praze) byl český akademický malíř, jeden z posledních žáků prof. J. Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění.

Karel Langer
Autoportrét
Autoportrét
Narození 16. ledna 1878
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. května 1947 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Valašské muzeum v přírodě
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční záznam o narození a křtu Karla Langera (matrika N 1875-1884 Jaroměř (SOA Zámrsk))
Mařákovi žáci, zleva – Kalvoda, Langer, Sátra, Ullmann, Bubeníček, Lolek

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině Jindřicha Langera, učitele na měšťanské škole v Jaroměři a jeho manželky Aloisie, rozené Häuslerové.[1]

V letech 18971899 studoval na akademii v Praze u Julia Mařáka. Po úmrtí prof. Mařáka pokračoval ve studiu krátce u Ant. Slavíčka a následně 3 roky u prof. R. von Ottenfelda. Po absolvování akademie (r. 1903) cestoval po Dalmácii a maloval v Dubrovníku. Toto období patří v jeho životě k nejlepším. Poté studoval v Římě u Beneše Knüpfera.

S manželkou Marií, rozenou Muchovou (1883—??) měli dceru Hannu (1902—1984). Rodina žila na Královských Vinohradech.[2]

Zemřel v Praze.[3]

DíloEditovat

Česká krajina je v jeho pojetí většinou rozkvetlou zahradou a loukou. Zářivé barvy nalezneme i u mnohých zátiší. Oblíbil si rodnou Jaroměř a půvaby „...zdejších kvetoucích mezí a zahradních zákoutí.“[4] O jeho talentu již svědčí obraz Stolní zátiší (1898) malovaný v době studia na AVU v Praze, který se vyznačuje dokonale vystiženou materiálovou kvalitou zobrazovaných věcí. Další tvorbu předznamenávají menší obrazy Rozkvetlý sad (1898) a Gaudeamus (1902). Rozměrný obraz Před rozkvětem (1903) zakoupila do svých sbírek Moderní galerie, jako příklad vyspělosti výtvarné mládeže. Krajinářskou tvorbu, ve které se postupně propracoval k vlastní specifické barevné škále a rukopisu, nejvíce ovlivnili Macaulay Stevenson a Otto Modersohn. Vliv těchto autorů je patrný v obrazech Zámecká zahrada v České Skalici (okolo 1905), Západ (okolo 1910) a Svítání (1915). Rané menší práce reagují i na dobový symbolismus (např. Havrani a Duch mlhy). Jiné odrážejí vliv vídeňské secese (např. Makové pole). Postupně se jeho paleta prosvětluje a vytváří krajiny silného dekorativního účinku, plné květů (např. Kvetoucí louka, Rozkvetlá louka a Kvetoucí strom), často doplněné o dívčí postavy. Bylo by však chybou jeho tvorbu jako celek nazvat impresionistickou, přestože v některých obrazech malovaných v odpoledním slunečním svitu se k tomuto uměleckému stylu přibližuje (např. Krávy ve slunci a Krajina se stavením). Nelze opomenout i obrazy středních a větších rozměrů s tématem českých měst (např. Praha, Náchod a Jaroměř). Známé jsou i obrazy s tématy kouřících vlaků na nádraží nebo lodí a mořského příboje.


GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matrika narozených, Jaroměř, 1875-1884, snímek 174. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31. 
  2. Policejní přihlášky, Praha, Langer Karel 1878
  3. Úmrtní oznámení. Naše Pravda. 5. 5. 1947, s. 3. Dostupné online. 
  4. Jaroměř v umění. Lidové noviny. 6. 7. 1942, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Zachař, M.: Kvetoucí krajiny Karla Langera. Orlická galerie, Rychnov na Kněžnou, 2018.