Karel Egon I. z Fürstenbergu

kníže z rodu Fürstenbergů

Karel Egon I. z Fürstenbergu (německy Karl Borromäus Egon zu Fürstenberg, 7. května 1729, Praha11. července 1787, Praha) byl příslušníkem šlechtického rodu Fürstenbergů původem z Německa, který založil mladší českou větev rodu. Byl císařským komořím, tajným radou a v letech 17711782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království. Staral se o povznesení vzdělanosti prostého lidu a o rozvoj věd a umění. Za svoji podporu chudých získal přezdívku žebrácký advokát.[1] Byl jmenován prvním čestným prezidentem nově založené Královské české společnosti nauk v Praze (1784–1787).

Karel Egon I. z Fürstenbergu
Erb Fürstenbergů
1. prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci:
1784 – 1787
Předchůdceinstituce zřízena
NástupceEvžen Václav Bruntálský z Vrbna
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
20. červenec 1771 – 18. srpen 1782
PanovníkMarie Terezie, Josef II.
PředchůdceFilip Nerius Krakovský z Kolovrat
NástupceFrantišek Antonín Nostic-Rieneck
Tajný rada
PanovníkMarie Terezie
Císařský komoří
PanovníkMarie Terezie

Narození7. května 1729
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí11. července 1787 (ve věku 58 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1753) Marie Josefa ze Šternberka (1735–1803)
RodičeJosef Vilém Arnošt z Fürstenbergu (1699–1762)
a Marie Anna z Valdštejna (1707–1756)
DětiFilip Nerius Maria z Fürstenbergu (1755–1790)
Karel Josef Alois z Fürstenbergu (1760–1799)
Příbuzníbratr: Josef Václav z Fürstenberg (1728–1783)
sestra: Marie Augusta z Fürstenbergu (1731–1770), abatyše
sestra: Marie Jindřiška, provdaná z Thurnu a Taxisu (1732–1772)
děd: Prosper Ferdinand z Fürstenbergu (1662–1704)
babička: Žofie z Königsegg-Rothenfelsu (1674–1727)
vnuk: Karel Egon II. z Fürstenbergu (1796–1854)
pravnuk: Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873)
praděd: Maxmilián František z Fürstenbergu (1634–1681)
prababička: Maria Magdalena z Bernhausenu († 1702)
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1767 rakouský Řád zlatého rouna (č. 783)
CommonsKarl Egon I. zu Fürstenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a životEditovat

Karel Egon I. se narodil 7. května 1729 v Praze jako druhý syn Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberg-Stühlingenu (12. leden 169929. duben 1762 Vídeň), zakladatele knížecí větve, a jeho manželky (sňatek 1723) hraběnky Marie Anny Valdštejnové z Vartenberka (22. únor 170712. listopad 1756), dědičky křivoklátského panství. Jeho starší bratr Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (21. březen 1728 Praha2. červen 1783 Donaueschingen) zdědil majorát knížecí linie s centrem v Donaueschingenu a stal se tak druhým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.

V letech 1744–1746 studoval na univerzitě v Lipsku a poté na královské rytířské akademii v Turíně.[1] V letech 1751–1766 zastával post rady u zemské vlády v Praze. V roce 1766 byl poslán jak hlavní císařský komisař k říšskému komornímu soudu ve Wetzlaru.[1] Po této misi mu byl v roce 1767 udělen Řád zlatého rouna.

V letech 17711782 zastával úřad nejvyššího purkrabí Českého království.[2] Přestože si nejdříve v této funkci vedl dobře a patřil ke stoupencům dvorských reforem, za pomalé provádění tolerančního patentu byl odvolán.[3]

Shromáždil knihovnu s asi 20 000 svazky, k nimž také sepsal pětisvazkový katalog.[4] Knihovna patří mezi největší a nejcennější šlechtické knihovny v Čechách. V současné době (od roku 1881) je umístěna na hradě Křivoklát. Svou bohatou sbírku přírodnin a uměleckých předmětů věnoval Královské české společnosti nauk, která je dnes ve správě Národního muzea.[4] Proslavilo ho výrazné humanitní cítění, podporoval řadu škol. Založil i první soukromou hospodářskou školu v habsburské monarchii.[1] Na svém panství v Podmoklech zrušil robotu v roce 1779, tedy několik desítek let před tím, než byla oficiálně zrušena v celém království. Jeho rozhodnutí charakterizoval citát karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.[1]

Na jeho panství v Podmoklech byl v roce 1771 nalezen největší keltský zlatý podklad.[5] Z nálezu 42,5 kilogramu zlatých mincí, tzv. duhovek, část věnoval nejrůznějším numismatickým sbírkám, většinu však nechal přetavit na pamětní mince s vlastním portrétem. Na získání nálezu, o kterém se dozvěděl tak, že místní sedláci náhle bohatnou, vyslal drába Růžičku, který nevybíravým způsobem jako bylo veřejné mrskání, u některých nešťastníků i vsazení do hladomorny Křivoklátu, a mučením, se dožadoval vrácení nalezeného.[zdroj?]

Zemřel v Praze na Malé Straně. Pohřben byl ve Fürstenberské hrobceNižboru.

MajetekEditovat

Po smrti matky v roce 1756 zdědil křivoklátské panství, které zahrnovalo velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty a na mladoboleslavsku statky Dobrovice a Loučeň. V roce 1779 založil architektonicky zajímavý Dvůr Karlov, který je dnes památkově chráněn. V roce 1782 zavedl na křivoklátském panství novátorské pěstování jetele a řepky.

Setkání Královské české společnosti nauk se často odehrávala v jeho paláci (dnes polské velvyslanectví) na Malé Straně, který dokonce dostal přezdívku Chrám múz.[4]

RodinaEditovat

Oženil se 25. června 1753Marií Josefou ze Šternberka (24. červen 173516. leden 1803 Praha), dcerou Františka Filipa ze Šternberka (21. srpen 1708 Praha – 9. leden 1786 Vídeň), nejvyššího hofmistra Marie Terezie a jeho manželky (sňatek 18. duben 1731 Vídeň) Marie Leopoldiny ze Starhembergu (pokřtěna 26. srpen 1712 Vídeň – 22. březen 1800 Vídeň). Narodily se jim 3 děti:

  • 1. Josef Maria Václav (16. 8. 1754 – 14. 7. 1759)
  • 2. Filip Nerius Maria (21. 10. 1755 Praha – 5. 6. 1790)
    • ∞ (1779 Donaueschingen) jeho sestřenice Josefa Johanna Benedikta z Fürstenbergu (14. 11. 1756 – 2. 10. 1809), jejich děti:
      • 1. Karel Gabriel Maria Josef (2. 2. 1785 – 13. 12. 1799 Praha)
      • 2. Josefa Maria Filipína (5. 3. 1780 – 10. 3. 1780)
      • 3. Leopoldina Filipina Karolína (10. 4. 1781 – 7. 6. 1806 Praha)
        • ∞ (20. 10. 1799 Praha) Viktor Amadeus z Hessen-Rotenburgu (2. 7. 1779 Rotenburg – 12. 11. 1834 zámek Zembowitz)
  • 3. Karel Josef Alois (26. 6. 1760 – 25. 3. 1799 Liptingen)

VyobrazeníEditovat

Jeho portrét z okruhu Franze Caspara Fahrenschona z doby kolem roku 1770 je vystaven na hradě Křivoklát.[6] Ve sbírkách hradu se nachází i jeho pozdější méně zdařilá kopie.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. S. 135. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 345. 
  3. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 77. 
  4. a b c MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 270. 
  5. NEZBEDOVÁ, Zdeňka. Neuvěřitelný nález: U Podmokel vyplavil potok největší poklad v Evropě. Zlaté mince sbírali lidé ze širokého okolí. ČtiDoma.cz [online]. 2021-09-16 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. 
  6. Tváře osvícenství, s. 134
  7. KŘÍŽOVÁ, Květa. Obrazárna. Národní kulturní památka hrad Křivoklát. [s.l.]: Státní hrady Křivoklátska ve spolupráci se studiem ES Rakovník, 1996. 24 s. S. 16. 

LiteraturaEditovat

  • KONEČNÝ, Michal; CERMAN, Ivo. Tváře osvícenství. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2021. 288 s. ISBN 978-80-907400-8-2. Kapitola Kníže Karel Egon z Fürstenbergu, s. 134–137. Dále jen Tváře osvícenství. 
  • MAUR, Eduard. Karl Egon I. als Oberstburggraf in Prag. In: Schloss Weitra: Niederösterreichische Landesausstellung, 1994. S. 290–296. (německy)
  • MAŠEK, Petr. Sběratelská vášeň osvíceného velmože. Starožitnosti a užité umění : měsíčník pro sběratele a znalce. Roč. 1997, čís. 5, s. 13–16. 

Externí odkazyEditovat