Otevřít hlavní menu

Karel Bohuš Kober

český atentátník, nakladatel, překladatel, spisovatel a šachista

Karel Bohuš Kober (13. prosince 1849, Tábor[1]2. října 1890, Praha[2]) byl český sportovec a spisovatel.

Karel Bohuš Kober
Karel Bohuš Kober (1887)
Karel Bohuš Kober (1887)
Narození 13. prosince 1849
Tábor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 2. října 1890 (ve věku 40 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání překladatel a spisovatel
Národnost Češi
Rodiče Ignác Leopold Kober
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Karel Bohuš Kober byl syn předního českého nakladatele Ignáce Leopolda Kobera, vydavatele (Riegrova) Slovníku naučného, první české encyklopedie. Studoval na pražském Akademickém gymnáziu a pak na prestižním Hermannově vzdělávacím ústavu ve Vídni. Odtud putoval před soud a pak do žaláře, když byl jako čtrnáctiletý mladík spolu s několika přáteli odsouzen za přípravu atentátu na císaře Františka Josefa I. k pětiletému trestu.

Po roce věznění byl roku 1865 císařem amnestován (v téže době byl krátce vězněn i jeho otec pro své vlastenecké politické angažmá). Když se Kober vrátil do Prahy, byl už jeho otec vážně nemocen a Kober se musel připravit na převzetí podniku – studoval proto krátce na obchodní škole a pak praktikoval jako volontér u otcova kolegy, knihkupce a nakladatele Calveho. V roce 1866 jeho teprve jedenačtyřicetiletý otec zemřel při léčení v Janských Lázních v Krkonoších. Zatímco o jeho otci Jan Neruda napsal, že byl „českým nakladatelem a knihkupcem par excellence“, Kober jeho nadání nezdědil a podnik přivedl na pokraj krachu, pro který ovšem vytvořilo počáteční předpoklady také finančně vyčerpávající vydávání první české encyklopedie (11 svazků, 18601874).

Kober byl svým současníkům známý více jako nakladatel a sportovec než jako spisovatel. V Praze založil šermířský spolek a veslařský klub; angažoval se také v Sokole. Tělovýchově věnoval několik drobných publikací, z nichž první, Úvod do tělocviku, vydal již ve čtrnácti letech. Proslul také jako šachista a šachový úlohář. Této hře věnoval několik ve své době ceněných knih (Příruční hra šachovní, Hra v šachy).

Koberovo literární dílo nebylo příliš rozsáhlé a tiskem vyšlo jen zčásti. Jako čtyřiadvacetiletý si vydal soubor črt Zimní večery, zajímavý text s místy až naturalistickými obrazy lidských vztahů a bídy, vyvážený idylickými momenty stejně jako parodickým nahlédnutím do světa zvířecích obyvatel domu. Rozsáhlejší společenskou novelu Dvě léta v Janských Lázních, reprezentantku dobové konzumní prózy s několika osobitými momenty, si Kober vydal v roce 1883.

Ze souboru povídek Z různých kruhů vyšel pouze první díl roku 1885, druhý díl Kober již nevydal. Ani další kniha, veřejnosti již ohlášená jako „v tisku“, pro finanční potíže nakladatelství nevyšla a její rukopis je dnes nezvěstný. Měla se jmenovat Obrazy lesní s podtitulem Fantasie lesní prosou. Ilustrovat ji měl Adolf Liebscher, a to „více než 20 výbornými ilustracemi, dílem ve velikosti celé strany, půlstrany, iniciálkami atd.“

Jako překladatel se Kober uvedl především překlady Hanse Christiana Andersena, které vyšly pod názvem Výbor veškerých povídek a báchorek H. C. Andersena za Koberova života ve dvou vydáních. Kniha, vyzdobená 43 dřevoryty, došla značné čtenářské obliby.

OdkazyEditovat