Otevřít hlavní menu

Karel Bakeš

český překladatel a spisovatel

Karel Bakeš (12. ledna 1888 Jemnice[1]6. ledna 1972 Dačice) byl stavební inženýr, voják z povolání, vlastivědný pracovník, spisovatel a překladatel.

Ing. Karel Bakeš
Karel Bakeš.jpg
Narození 12. leden 1888
Jemnice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. ledna 1972 (ve věku 83 let)
Dačice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině hostinského. Po ukončení základní školy studoval na české reálce v Telči, kde v té době byl ředitelem Karel Maška a působila celá řada profesorů, vlastenců (např. profesor Šašecí, Pantoflíček aj.), kteří se výrazně zasloužili o národní obrození v této části Moravy. Ve studiu pokračoval na technice v Praze, kde v roce 1913 po vykonání druhé státní zkoušky získal stavovský titul inženýr v oboru stavitelství.

Jednoroční vojenskou službu vykonal v Krakově u pevnostního dělostřelectva. Tam také nastoupil po vyhlášení mobilizace v roce 1914. První světovou válku strávil na ruské frontě, a to u dělostřelectva. V průběhu válečných let byl povýšen do důstojnické hodnosti. Po skončení války nebyl demobilizován, ale s oddílem kterému velel byl zařazen do expedičního sboru a vyslán na Slovensko. Do Prahy se vrátil v roce 1919 a až do konce roku 1938 pracoval ve stavebním odboru generálního štábu československé armády. Po prodělaném infarktu byl v hodnosti major penzionován.

Za svého pobytu v Praze se stal členem Antroposofické společnosti Republiky československé a aktivně se zapojil do její činnosti. Pro potřeby členů překládal z němčiny práce filosofického a duchovního zaměření. Zejména šlo o přednášky zakladatele antroposofie Rudolfa Steinera. V překladatelské činnosti pokračoval i později, kdy činnost společnosti byla úředně ukončena. Práce jím přeložené byly dalšími přepisovány na psacím stroji a distribuovány pro potřeby antroposofických kroužků, které v některých místech, např. v Praze, Brně, Karlových Varech a jinde, pracovaly dál. Celkem jde o desítky titulů z nichž některé jsou dosud jen samizdatové rukopisy tiskem nevydané.

Šedesátá léta minulého století byla pro Karla Bakeše obdobím největší spisovatelské činnosti. Tehdy napsal většinu z níže uvedených titulů. Žádný z nich však nebyl vydán knižně; to bylo výsadou jen několika desítek vybraných jedinců. Pracoval i na dalších knihách, které však zůstaly nedokončeny. Jde např. o „Dějiny města Jemnice“ nebo o práci „Staré pověsti české a moravské“. Je autorem i celé řady drobnějších prací, které se vztahují k historii Jemnice, např. Slavnost Barchan. Některé práce byly v roce 1968 publikovány v tisku nebo odvysílány ve vysílání Československého rozhlasu studio Brno, jiné zveřejnila ve svých knihách Helena Lisická. V roce 2000 vydalo město Jemnice s podporou MK ČR knihu Kamenná pana, podtitul Pověsti z Jemnicka, ve které je uvedeno ve zkrácené verzi cca 15 pohádek, pověstí a lidových vyprávění tohoto autora.

Zemřel 6. ledna 1972 v nemocnici v Dačicích na následky jednoho z dalších infarktů a je pochován na hřbitově v Jemnici – Podolí.

Rukopisy knih, drobnějších prací a překlady se nacházejí v jeho pozůstalosti, která je uložena v archivu soukromé osoby.[2]

TvorbaEditovat

Význam Karla Bakeše a jeho byť i nepublikované spisovatelské činnost zejména spočívá v tom, že ve svých dílech:

  1. zachytil pohádky, pověsti a lidová vyprávění z okolí Jemnice do té doby nikým nesepsané a pokusil se zpracovat dějiny města; první díl Pohádek a pověstí je psán v místním nářečí a dokládá, jak se tam v té době mluvilo,
  2. zachycuje život v městech Jemnici a Telči v době vrcholícího národního obrození a přibližuje v nich některé z těch bezejmenných, jejichž zásluhou je, že dnes je na všech úřadech a školách úředním a vyučovacím jazykem čeština,
  3. prezentuje jiný filozofický názor na vznik a vývoj světa a člověka a vykládá dějiny Čech a Moravy jinak, než jak činili všichni ostatní před ním,
  4. zpřístupňuje zájemcům práce cizích autorů, které v té době nebylo možné vypůjčit ani v universitních knihovnách.

Práce dokončené (rukopisy)Editovat

  • Podhorácké pověsti, povídky a lidová vyprávění (1958) [3]
  • Černé maturity [4]
  • Staří ochotníci mladým (1968) [5]
  • Plukovník Krbec – hra zachycující život na malém městě po roce 1939

Práce nedokončené (rukopisy)Editovat

  • Dějiny města Jemnice
  • Staré pověsti české a moravské [6]

PřekladyEditovat

  • Franz Grillparzer: Štěstí a pád krále Otakara, drama
  • Rudolf Steiner: Iniciační vědomí, přednáška
  • Rudolf Steiner: Kristus a lidská duše , přednáška
  • Rudolf Steiner: Filosofie svobody, přednášky z roku 1918 (původně jeho doktorská práce)
  • Rudolf Steiner: Duchovní věda a medicína, přednášky, (1920)
  • Karl Heyer: Zázrak v Chartres (Das Wunder von Chartres), (1926)

Drobné práceEditovat

  • Slavnost Barchan (1971)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Z ní byly čerpány i výše uvedené údaje. Nenávratně byla ztracena nebo zničena část pozůstalosti obsahující korespondenci Karla Bakeše, např. se spisovatelem Janem Vrbou, se kterým se znal z dob jeho studií na lesnické škole v Jemnici, Jaroslavem Kvapilem a dalšími osobnostmi tehdejšího kulturního života.
  3. První díl je věnován starým pověstem, druhý je vzpomínkou na „sousedy“, tj. místní mlynáře, sedláky, řezníky aj. obyvatele Jemnice a Podolí, lépe řečeno na činy (jednání), které vykonaly a o nichž se někdy vyprávělo i celá staletí.
  4. Název je odvozen od „černých ovcí telečské reálky“. Tak byli označováni studenti dvou tříd maturitního ročníku 1907, kteří museli opakovat písemnou maturitní zkoušku. Důvodem byla skutečnost, že dva z nich znali otázky ještě před konáním písemné maturitní zkoušky, protože tajně vnikli do ředitelny a otevřeli obálku s maturitními otázkami. Potrestáni však byli všichni studenti.
  5. Vzpomínková črta na počátky ochotnického divadla v Jemnici; je doplněna řadou dobových fotografií.
  6. Zabývá se v ní zabývá dějinami Čech a Moravy a posláním Slovanů, při čemž dějiny pojímá a vykládá ve světle antroposofického vnímání světa vycházejícího z učení R. Steinera.

LiteraturaEditovat

  • Vlastní archiv původce článku, ve kterém se nacházejí rukopisy knih, překlady i drobnější práce z pozůstalosti Karla Bakeše.
  • Kniha Kamenná panna (Pověsti z Jemnicka), vydaná v roce 2000 městem Jemnice.
  • Jemnické listy, říjen 2006 [1]