Karel Antonín Hohenzollernský
Kníže Karl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen (7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví. Jako pruský premiér (německy Ministerpräsident) (1858-1862) prováděl výrazně liberální politiku.
Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský | |
![]() | |
Rodné jméno | Karl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen |
---|---|
Narození |
7. září 1811 Krauchenwies |
Úmrtí |
2. června 1885 (ve věku 73 let) Sigmaringen |
Místo pohřbení | Sigmaringen |
Alma mater | Ženevská univerzita |
Povolání | politik |
Ocenění |
Řád Fridrichův Řád sv. Ondřeje |
Politická strana | nezávislý |
Manžel(ka) | Josefína Bádenská (1834–1885) |
Děti |
Marie Luisa von Hohenzollern-Sigmaringen Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen Leopold Hohenzollernský Karel I. Rumunský Anton von Hohenzollern-Sigmaringen Fridrich Hohenzollernsko-Sigmaringenský |
Rodiče | Karel von Hohenzollern-Sigmaringen a Marie Antoinette Muratová |
Příbuzní |
Caroline de Hohenzollern-Sigmaringen, Amalie von Hohenzollern-Sigmaringen a Princess Friederike of Hohenzollern-Sigmaringen (sourozenci) Albert I. Belgický, Prince Baudouin of Belgium, Henrietta Belgická, Josefína Marie Belgická a Josefína Karolína Belgická (vnoučata) |
Funkce | člen Pruské panské sněmovny |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
BiografieEditovat
Původ, mládíEditovat
Karel Anton se narodil jako druhé dítě/první syn a následník knížete Karla von Hohenzollern-Sigmaringen (1785–1853, kníže od 1831 do 1848) a jeho manželky princezny Antoinette Murat (1793–1847), neteře napoleonského maršála Joachima Murata.
Studoval právo v Ženevě a univerzitu v Tübingen a v Berlíně, odkud psal mnoho dopisů plných stesku po domově. V knížectví Hohenzollern-Sigmaringen byl posléze činný ve státní správě.
V roce 1848 se otec Karla Antona zřekl vlády v synův prospěch, o rok později však byl Karel Anton přinucen předat knížectví svému vzdálenému bratranci Fridrichu Vilémovi IV., který jej připojil k Pruskému království. V letech 1858 – 1862 byl Karel Anton ministerským předsedou Pruska, poté, co mezi králem a parlamentem vznikly problémy kvůli finančním otázkám, byl nucen odstoupit; na jeho místo nastoupil Otto von Bismarck.
Manželství, potomciEditovat
Karel Anton se 21. října roku 1814 v Karlsruhe oženil s bádenskou princeznou Josefínou (1813–1900), dcerou velkovévody Karla Ludvíka Fridricha Bádenského a jeho manželky Stéphanie Louise de Beauharnais, hraběnky von Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery:
- Leopold Štěpán (1835–1905)
- Stefanie (1837–1859); ∞ portugalský král Petr V.
- Karel I. (1839–1914), rumunský král
- Anton (1841–1866), padl v bitvě u Hradce Králové
- Fridrich (1843–1904)
- Marie Luisa Alexandrina (1845–1912); ∞ flanderský hrabě Filip Belgický (1837–1905).
Karel Anton zemřel v Sigmaringen jako čtyřiasedmdesátiletý 2. června 1885. Jeho manželka ho o patnáct let přežila, zemřela v Sigmaringen roku 1900 v požehnaném věku 86 let.