Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (5. září 1860 Židlochovice[1] – 7. dubna 1933 Żywiec) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ pocházející z tzv. vojevůdcovské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.
| Karel Štěpán Rakousko-Těšínský | |
|---|---|
 Karel Štěpán na fotografii z roku 1917 | |
| Rodné jméno | Karel Štěpán Evžen Viktor Felix Maria |
| Narození | 5. září 1860 Židlochovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 7. dubna 1933 (ve věku 72 let) Żywiec  Polsko |
| Povolání | voják |
| Choť | Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská |
| Děti | Eleonora Marie Renata Marie Karel Albrecht Mechthildis Leo Karel Vilém František |
| Rodiče | Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská |
| Rod | habsbursko-lotrinská dynastie |
| Funkce | člen Panské sněmovny (1885–1918) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ editovat
Byl čtvrtým potomkem arcivévodcovského páru Karla Ferdinanda z těšínské linie a Alžběty Františky z uherské linie. Starší bratr Karla Štěpána Bedřich, byl posledním knížetem těšínským a sestra Marie Kristina se stala španělskou královnou.
Vojenská kariéra editovat
Studoval na námořní akademii v Rijece a po jejím ukončení se v roce 1879 stal praporčíkem na řadové bitevní lodi. V roce 1891 byl povýšen na kapitána. Působil také v Námořním technickém výboru. Svou vojenskou činnost ukončil roku 1896.
Roku 1901 se stal viceadmirálem a v roce 1912 byl jmenován admirálem.
Kandidát na polský trůn editovat
V roce 1915, po dobytí Ruského Polska se o Karlu Štěpánovi uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů na nově obnovený polský trůn. V Polsku byl velmi oblíben jak na poli církevním, tak u konzervativců i rolníků. Podporu měl i u bulharského cara a pruského císaře. Tento plán ztroskotal na odmítavém stanovisku vídeňského dvora v čele s císařem Karlem I., který měl v plánu rakousko-polské řešení. Neschopnost domluvy centrálních mocností bylo jedním z důvodů nového uspořádání a vzniku II. polské republiky.
Soukromý život editovat
Karel Štěpán byl spíše uzavřené povahy a většinu let strávil hospodařením na svých statcích v Żywieci, které zdědil po strýci Albrechtovi. Zde se věnoval svým koníčkům, mezi které patřilo zahradničení a krajinomalba, velmi dobře hrál na klavír. Domluvil se polsky, česky a maďarsky. Rád cestoval na svá sídla, která si pořídil díky zděděným financím. Na ostrově Lošinj ležícím v jaderském moři si nechal postavit vilu a ve Vídni koupil městský palác. Byl v úzkém kontaktu se španělským a pruským královským dvorem.
V roce 1924 daroval 10 000 hektarů půdy krakovské Akademii věd, ve které působil do roku 1918 jako její předseda. Ve stáří byl následkem nervového ochrnutí téměř nepohyblivý a zcela odkázaný na péči své ženy Marie Terezie.
Manželství editovat
Od roku 1886 byl Karel Štěpán ženatý s arcivévodkyní Marií Terezií z toskánské linie rodu. Během manželství se narodilo celkem šest dětí:
- Eleonora Marie (28. listopadu 1886 – 26. května 1974), ⚭ 1913 Alfons von Kloss (9. června 1880 – 25. srpna 1953), morganatické manželství
- Renata Marie (2. ledna 1888 – 16. května 1935), ⚭ 1909 Hieronim Mikołaj Radziwiłł (6. ledna 1885 – 6. dubna 1945)
- Karel Albrecht (18. prosince 1888 – 17. března 1951), ⚭ 1920 Alice Ankarcrona (18. prosince 1889 – 26. listopadu 1985), morganatické manželství
- Mechthilda Marie Kristina (2. ledna 1891 – 2. června 1966), ⚭ 1913 Olgierd Czartoriski (25. října 1888 – 2. února 1977
- Leo Karel (5. července 1893 – 28. dubna 1939), ⚭ 1922 Marie Klotilda z Thuillières, hraběnka de Montjoye-Vaufrey et de la Roche (1893–1978), morganatické manželství
- Vilém (10. února 1895 – 18. srpna 1948), svobodný a bezdětný
Vyznamenání editovat
| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
 Belgie
|
|
velkokříž Řádu Leopolda | |
.svg){kind=small} Černohorské knížectví
|
|
velkokříž Řádu knížete Danila I. | |
 Dánsko
|
|
rytíř Řádu slona[3] | 1890, 18. srpna |
| Ernestinská vévodství | 
|
velkokříž Vévodského sasko-ernestinišského domácího řádu | |
 Portugalsko
|
|
velkokříž Řádu avizských rytířů | |
|
velkokříž Řádu Kristova | ||
|
velkokříž Řádu věže a meče | ||
 Osmanská říše
|
|
Řád Osmanie I. třídy s diamanty | |
|
Železný půlměsíc | ||
 Pruské království
|
|
rytíř Řádu černé orlice | |
 Rakousko-Uhersko
|
|
1045. rytíř Řádu zlatého rouna[4] | 1878 |
|
velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána | 1912 | |
|
Vojenský záslužný kříž | ||
|
rytíř Řádu svatého Štěpána, papeže a mučedníka[5] | ||
 Španělsko
|
|
velkokříž Řádu Karla III. | |
 Švédsko
|
|
rytíř Řádu Serafínů | 1890, 27. října |
 Württemberské království
|
|
velkokříž Řádu württemberské koruny |
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice
- ↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
- ↑ PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 (dánsky)
- ↑ Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
- ↑ The Order of Saint Stephen of Tuscany (Ordine di Santo Stefano di Toscana). web.archive.org [online]. 2007-06-30 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Literatura editovat
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 215–216.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Štěpán Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons - Genealogie Euweb
