Kardinální vokály
Kardinální vokály nebo kardinální samohlásky (anglicky cardinal vowels, německy Hauptvokale) jsou samohlásky, které se nacházejí v extremitách vokalického čtyřúhelníku daného jazyka.
Existuje několik pojetí toho, co to jsou kardinální vokály (KV):
- web Ústavu fonetiky FF UK jich uvádí patrně 8 (ovšem odkazuje na 18 pro angličtinu na webu univerzity Utrecht[1]
- anglická a německá Wikipedie uvádějí 18 KV
Rejstříky referenčních českých fonetických statí, jako jsou Základy fonetiky Milana Romportla (1985), Mluvnice češtiny 1 (1986), Fonetika a fonologie češtiny Zdeny Palkové (1997), Příruční mluvnice češtiny (2003), Mluvnice současné češtiny (2010) ani elektronická učebnice Fonetika a fonologie Marie Krčmové[2] pojem kardinální vokály/samohlásky neuvádějí; stejně tak Encyklopedický slovník češtiny (2002) a Jazyk a jazykověda Františka Čermáka (2011). Neuvádí jej ani archiv časopisu Naše řeč.[3]