Otevřít hlavní menu
Kaptorga nalezená v Polsku

Kaptorga je malá ozdobná kovová schránka (nejčastěji stříbrná), používaná pravděpodobně jako schránka na amulety nebo ostatky svatých. Na českém území se kaptorgy objevují na konci 9. století a přežívají až do 11. století. Tyto schránky byly často bohatě zdobeny vytepáváním, granulací nebo filigránem. Jednalo se o drahý typ šperku určený výše postaveným jedincům a to převážně ženám.

Obsah

PůvodEditovat

Termínem kaptorga se v ruštině označuje schránka, která se připevňuje na opasek. Kde a jak tyto schránky vznikly, není tak úplně jasné. Někteří autoři vidí jeho původ v západní kultuře v domečkovitých schránkách na ostatky, další jej zase vidí Byzanci. Oba kulturní vlivy měly na vzniku jistě určitý podíl. Další badatelé považují kaptorgy za odkaz Velké Moravy, ale většina autorů v dnešní době určuje jako místo jejich hlavního rozvoje území Čech. Není přesné jasné jestli impulsy pro jejich výrobu přišly z Čech na Velkou Moravu, nebo tomu bylo naopak. Dnes se termín používá v raně středověké archeologii převážně na označení malých kovových schránek, které zpravidla tvoří hlavní část náhrdelníků.

DěleníEditovat

Podle vzhledu archeologové dělí kaptorgy na dva typy: lichoběžníkovité a torbičkovité.

  • Lichoběžníkovité kaptorgy jsou tvořeny plechovou destičkou (může být bronzová nebo stříbrná) a zdobeny vytepáváním, granulací a nebo filigránem. Mohou se objevit kaptorgy s víčkem nebo zásuvnou vnitřní stěnou.
  • Torbičkovité kaptorgy mají velmi rozsáhlé tvarové spektrum a výzdobu. Mohou mít obdélníkovitý nebo i válcovitý tvar, vyskytly se i schránky s mandlovitým průřezem. Bývají velmi bohatě zdobeny.

Toto je pouze základní dělení. U jiných autorů mohou být děleny jinak např. podle technologie výroby.

VýskytEditovat

Kaptorgy se objevují od druhé poloviny 9. století (v Čechách se ale objevují o něco později) a jsou archeologicky doloženy až do 11. století. Za nejstarší dochovanou kaptrogu v Čechách můžeme považovat fragment z Kolína, který pochází z poslední třetiny 9. století. Nejmladší datovatelná kaptorga z území Čech pak pochází z depotu z Žatce, který byl uložen někdy po roce 1015.

NálezyEditovat

Kaptorgy se převážně nacházejí jako milodar v ženských hrobech, ale několik examplářů bylo nalezeno jako součást depotů. Lichoběžníkovité kaptorgy byly nalezeny na 26 v Čechách a na 4 lokalitách na Moravě. Jejich koncentrace je největší v oblasti středních Čech, přičemž nejvíce nálezů pochází z Prahy.. Další nálezy pocházejí např. ze Stehelčevsi, Kolína nebo Klecan. Torbičkovité kaptorgy vynikají především svým zpracováním. Krásné exempláře kaptorg s mandlovitým průřezem a s motivem koníčků známe z Libice a Staré Kouřimi. Dalším ojedinělým nálezem jsou kaptorgy z Mikulčic a z Levého Hradce, které jsou tvarovány do podoby kodexu. Další nálezy pocházejí např. ze Stehelčevsi, Kolína nebo Klecan.

Účel kaptorgEditovat

O účelu kaptorg nemáme nnoho informací. Můžeme tedy jen hádat, k čemu byly využívány. I když byly kaptorgy vyráběny z drahých materiálů a samy o sobě byly velmi cenné, je pravděpodoné, že jejich obsah byl pro majitele ještě cennější. Z organických materiálů, které se v nich pravděpodobně uchovávaly, se nám mnoho nezůstalo. Z toho mála co se dochovalo to jsou jen drobné útržky látek, rostlinná vlákna, zbytky aromatických rostlin, vosku, vlasy, kůstky, kaolinická hlinka a v jednom případě z lokality Dobrovíz byly uvnitř kaptorgy nalezeny zbytky stonku [konopí seté|konopě seté]]. Názory na účel kaptorg jsou tedy různé. Jejich rozšíření je především spojováno s šířením křesťanství a jsou často považovány za schránky na ostatky. Podle dalšího názoru mohly ale také sloužit jako schránky na vonné látky nebo na různé amulety. K tomu vede badatele i to, že jsou ukládány do hrobů především ženám, které jsou v raném středověku s magickými silami spojovány. Jak už bylo řečeno, jednalo se o drahý šperk a je tedy pravděpodobné, že u nižších vrstev podobnou funkci plnily různé látkové a kožené pytlíčky.

LiteraturaEditovat

  • PROFANTOVÁ, N. – ŠILHOVÁ, A. 2010: Raně středověké kaptorgy v Čechách. Analýza nálezu z hrobu č. 22 na pohřebišti Klecany II, Památky archeologické 101, 283–310. 
  • OPRAVIL, E. - LUTOVSKÝ, M. 1993: Obsah kaptorgy z Dobrovíze, Archeologické rozhledy 45,139-142 
  • LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 431 s. ISBN 80-7277-054-3.